Mladí Britové „třesou” s politikou. V Česku stále volí spíš starší ročníky

18. prosinec 2017

Anglické slovo earthquake označuje zemětřesení. V přeneseném smyslu znamená i zemětřesení v politice. A když tyto změny přivodí svými hlasy a svou aktivitou mladí lidé, hodí se na to termín youthquake, tedy něco jako „mladotřesení". V Británii mladí lidé tak zatřásli výsledky voleb, že kolektiv Oxfordského slovníku nyní zvolil youthquake slovem roku. Levicová Labour party a její lídr Jeremy Corbyn sice volby nevyhráli, ale bez mladých lidí by zdaleka nedosáhli tak dobrého výsledku. „V Česku se oproti generaci před deseti lety nic výrazně nemění,” podotýká sociolog Martin Buchtík.

Podle Buchtíka je politická aktivizace mladých lidí fenoménem spíše v západní Evropě. „V České republice ho sledujeme ve velmi omezené míře. Oproti generaci před deseti lety se v zásadě nic výrazně nemění,” říká.

Zakladatel a ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota souhlasí s Buchtíkem, Česka se youthquake až tak netýká. „Potvrzují to různé výzkumy, například v loňském roce výzkum OECD, který se ptal na to, jak se mladí lidé zajímají o politiku. Česká republika skončila na předposledním místě,” podotýká.

Česká a západní levice


Pokud si vezmeme počet lidí, kterým je 18 let, tak těch je asi 92 tisíc. Lidí, kterým je kolem čtyřiceti, je 190 tisíc. Martin Buchtík

V Británii se politické probuzení mileniálů projevilo na nečekaně dobrém výsledku labouristů, kteří v čele s Jeremym Corbynem prožívají jedno z levicovějších období. V USA měl nejlevicovější prezidentský kandidát Bernie Sanders největší podporu u mladých voličů. Platí i v Česku, že mladí fandí levici?

„Není to úplně tak. Česko je specifické jednak tím, že mladých lidí je v něm relativně málo. Pokud si vezmeme počet lidí, kterým je 18 let, tak těch je asi 92 tisíc, lidí, kterým je kolem čtyřiceti je 190 tisíc. Zadruhé chodí mladí lidé méně často k volbám. Zhruba polovina mladých lidí jde volit,” vyjmenovává Buchtík.

„U nás je levice většinou konzervativní, kdežto v západní Evropě má silné liberální prvky nebo je vyloženě liberální. Ke konzervativní levici typu KSČM mladí občané Česka rozhodně netíhnou. Naopak, vidíme, že tíhnou spíše k liberální a středové straně jako jsou Piráti,” říká sociolog.

Karel Strachota při odpovědi na otázku Hanky Shánělové

Proti současné reprezentaci

Karel Strachota pořádá už od roku 2010 studentské volby, a na těch je podle něj situace popsaná Buchtíkem přesně vidět.

„Když se zeptáte mladého člověka na to, co považuje za největší problém České republiky, odpoví, že korupci a politickou reprezentaci. Mladí Češi pak dávají hlasy stranám, které se distancují od zavedených politických pořádků. Proto tak často volí Piráty,” říká Buchtík, podle kterého se to týká hlavně mladých z méně vzdělaných vrstev.

„Často od mladých slýchám, že se od politických subjektů necítí osloveni. Myslí si, že mají malou možnost ovlivnit správu věcí veřejných. Pokud se nějaký subjekt vymezuje proti politickému establishmentu, mladí lidé mají vůči tomu subjektu větší důvěru,” myslí si Strachota.


Často od mladých slýchám, že se od politických subjektů necítí osloveni. Myslí si, že mají malou možnost ovlivnit správu věcí veřejných. Karel Strachota

Cílit na důchody

Podle průzkumu Medianu je česká společnost ohledně nové vlády rozpolcená. Babišově kabinetu věří hlavně starší a méně vzdělaní lidé. Volby u nás podle Buchtíka rozhodují spíše starší ročníky.

„Ty chodí k volbám častěji a jsou početnější. Dá se na tě také lépe cílit. Zatímco mladá generace je roztříštěná a není jednoznačné, jestli se máte zaměřit na hypotéky nebo vysoké školy, u starších generací je situace přehlednější, cílit na důchody nikdy nezklamalo,” vysvětluje sociolog.

autor: bum
Spustit audio