Jan Macháček: Proč Němci spojují morálku s ekonomií

Podle Němců se má šetřit a vytvářet rezervy na doby příští a mají tak činit všichni a pořád, ať se děje, co se děje. Oslavují se přebytky, zatracují se schodky, jako kdyby to nebyly hodnotově neutrální veličiny.

Bývalý italský předseda vlády Mario Monti pravil na vrcholku krize eurozóny před pěti lety, že potíž s Němci je, že si pletou ekonomii s morální filosofií. Slavný komentátor Financial Times Gideon Rachman většinou nepíše o ekonomice, ale o geopolitice a bezpečnosti. V provokativním textu se ale rozhodl Němců zastat.

Německé spojování morálky a ekonomie je podle něj správné. Ekonomie by měla být součástí morální filozofie. Úspěšní politici přeci nemohou mluvit pouze o ekonomickém růstu, ale o vizi pro ekonomiku, která má morální smysl, kde jsou dobré vlastnosti odměněny a hříchy potrestány.

Názor, že ekonomický systém je nespravedlivý, probudil přece levicový a pravicový populismus všude na světě. To, že ekonomika musí být zakořeněna v morálním systému, není přece nic nového.

Vánoční trhy v Berlíně|foto: ČTK/AP, Markus Schreiber,ČTK

Adam Smith, nejdůležitější ekonomický myslitel všech dob, byl profesorem morální filosofie v Glasgowě. Následníci Marxe spustili revoluce, protože věřili, že komunismus je morálně nadřazený kapitalismu. Ekonom Fridrich Hayek byůl přece také morálním filosofem.

Někdo přebytky, někdo schodky

Do roku 2008 se centrističtí politici vezli na jisté vlně. Tržní ekonomika víceméně odměňovala úsilí a úspěch a rozšiřovala příležitosti. Globalizace snižovala z pohledu celého světa nerovnost a snižovala chudobu. Po vypuknutí krize v roce 2008 začali zastánci trhu a globalizace ztrácet.

Banky musely být zachráněny z peněz daňových poplatníků, mzdy a životní úroveň začaly stagnovat, nerovnosti narůstat. Fakt, že banky byly zachráněny z veřejných peněz, zatímco životní standard začal stagnovat, chápe spousta lidí tak, že to je proti přirozené spravedlnosti. Bez ohledu na radikalizační efekt způsobený migrační krizí mají extrémisté v Německu stále podporu pod 25 procent.

Je to také proto, že když kancléřka Merkelová přemýšlela, jak naložit s krizí eurozóny, rozhodla se brát v úvahu názor obyčejných lidí na to, co je správné a nesprávné. Mnoho ekonomů v USA a na jihu Evropy argumentovalo tím, že krizi může vyřešit pouze odepsání dluhů a že za krizi více než například Řecko mohli němečtí bankéři.

Německá kancléřka Angela Merkelová|foto: ČTK/AP, Geert Vanden Wijngaert,ČTK

Merkelová ale pochopila, že nemůže po tvrdě pracujících Němcích žádat odepsání dluhu plýtvavých Řeků, protože by to odporovalo jejich základnímu chápání toho, jak odměňovat úsilí. Ekonomická politika se nemůže zaměřovat pouze na růst, ale také na spravedlnost.

Tolik zajímavé slovo do pranice od Gideona Rachmana. Dovolím si jen pár poznámek. Němcům byli za posledních 150 let odepsány státní dluhy třikrát. Ze strany Velké Británie, USA i Francie například. Možná by si to mohli sami sobě připomenout. Euro je mnohem slabší než by byla německá marka a německým vývozcům to svědčí. To se pak o dost snadněji moralizuje.

A nakonec: aby mohl mít někdo přebytky, musí mít přece někdo jiný schodky. To je obyčejná logika, o které nechtějí Němci ani slyšet.