Unie poprvé aktivovala „nukleární“ článek sedm. Hrozí Polsku sankcemi

A teď už je to definitivní. Evropská komise – údajně s „s těžkým srdcem“ – odkývla zahájení procesu, jehož realizace může vystavit Varšavu vážným sankcím. Mimo jiného jde o pozastavení hlasovacích práv Varšavy v Evropské unii.

„Evropská komise je přesvědčena, že v Polsku hrozí zřejmé riziko narušení principů právního státu,“ uvedl první místopředseda komise Frans Timmermans. Dva roky trvající snahy o konstruktivní dialog s Varšavou podle něho nikam nevedly.

Jaká je míra ohrožení?

O samotných sankcích, které umožňuje aplikace článku sedm Lisabonské smlouvy v případě porušování evropského práva a hodnot, definitivně rozhodnou členské státy Unie. Ty mají posoudit, zda je nezávislost polské justice skutečně v ohrožení.

„S těžkým srdcem jsme aktivovali článek sedm. Fakta nám ale nedala na výběr. Neměli jsme jinou možnost. Nejde jen o Polsko, ale o Evropskou unii jako celek,“ napsal Timmermans na Twitteru.Polsko teď dostalo tři měsíce na to, aby celou záležitost napravilo. „Pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit,“ slíbil místopředseda Evropské komise.

Dlouhodobý proces

Už teď je jasné, že v každém případě půjde o dlouhodobý a komplikovaný proces. Na schválení samotných sankcí bude třeba jednomyslné rozhodnutí všech členských zemí. Varšava se tedy zatím nemá čeho obávat, myslí si AFP. Může se totiž spolehnout na Maďarsko, které v evropském kontextu zastává velice podobné názory jako Polsko.

Vetování sankcí

Vláda premiéra Viktora Orbána už předem avizovala, že bude sankce proti Polsku vetovat. Sama ostatně vede s Bruselem dlouhodobý spor pro svou agresivní politiku vůči domácímu občanskému sektoru a kvůli odporu k utečeneckým kvótám. Hned včera maďarský vicepremiér Zsolt Semjén ujistil, že Budapešť veto skutečně použije. Podle něj krok Komise porušuje suverenitu Polska.

Maďarský premiér Viktor Orbán|foto: Thomas Kulidakis

I reakce Varšavy na sebe nenechala dlouho čekat. „Jsem pevně přesvědčený, že suverénní státy a Evropa musí být Evropou suverénních států a že mají absolutní právo své soudní systémy reformovat,“ vzkázal nový polský premiér Mateusz Morawiecki. Vyjádření přesně zapadá do intencí jeho euroskeptické předchůdkyně Beaty Szydłové, podotýká britský Guardian.

A nelenil ani prezident Andrzej Duda. Jen několik hodin poté, co Komise řízení s Polskem odstartovala, oznámil, že se rozhodl podepsat další dva ze třinácti zákonů sporné justiční reformy. Právě ta je trnem v bruselském oku zejména proto, že posiluje vliv vládnoucích politiků na personální obsazení soudů.

Pohodlí rozhodnutí

Legislativa o nejvyšším soudu a soudcovské radě mimo jiné umožňuje parlamentu, který teď pohodlně ovládá konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), vybírat členy klíčové rady, o nichž dosud zákonodárci nerozhodovali.

Duda přitom zdůraznil, že jde o kompromisnější verzi zákonů oproti těm, které v létě nečekaně vetoval. Bruselští, ale i někteří polští experti však i v této iteraci vidí snahu o ovládnutí justice. Hrozba sankcemi na adresu Polska přitom podle Guardianu představuje největší krizi evropského projektu od chvíle, kdy se Británie rozhodla Unii opustit.

Bezcenný slib

Na březnovém summitu v Římě, kde evropská integrace slavila šedesáté narozeniny, obnovilo Polsko svůj závazek sdílet evropskou odpovědnost a oddanost unijním pilířům. Tento slib je teď zcela bezcenný. Varšavě byl poskytnut poslední tříměsíční odklad, aby situaci znovu přehodnotilo, komentuje situaci německá Deutsche Welle.

Je ovšem velmi pochybné, že tuto nabídnutou ruku využije předseda Práva a spravedlnosti a šedá eminence polského vedení Jarosław Kaczyński. Evropská komise byla nucena přijmout opatření, aby zachránila samotný základ Unie, je přesvědčená stanice Deutsche Welle.