Dobré zprávy mozek nepotřebuje, realitu většinou vidíme jako horší
Podle expertů z Ipsos-Mori za naše černé uvažování o světě může fakt, že jsme geneticky predisponováni věřit špatným zprávám více než dobrým. Naše mozky zpracovávají zlé zvěsti jinak než dobré. Rychleji a intenzivněji. Mozek si je zařazuje tak, aby byly dostupnější než pozitivní zprávy. Víc je totiž potřebuje.
Jistý neurolog to prokázal jednoduchým pokusem. Testovaným ukazoval příjemné záběry, například lákavě upravené jídlo či luxusní vůz Ferrari, a pak i ty negativní – znetvořenou tvář či mrtvou kočku. Během prezentace probíhalo skenování impulzů v mozku. Tímto testem se prokazatelně potvrdilo, že mozek reaguje daleko intenzivněji na záporné vjemy.
Z šíření takzvané „blbé nálady“ a pesimismu máme sklon tradičně obviňovat média, zamýšlí se BBC. Jenže zprávy jsou z podstaty věci vždy něčím nečekaným, překvapivým a téměř jistě znepokojivým. Svět je sice pořád zdravější a bohatší, ale zprávy na toto téma nikdo nebere vážně, zejména pokud se zrovna někde odehrál teroristický útok nebo probíhá válečný konflikt.
Kdo se nebojí, zemře
Bulvární tisk se podle BBC odjakživa řídí mantrou, že „krev přitahuje“. Ať už tenhle slogan vymyslel kdokoli, vypovídá víc o lidské přirozenosti než o novinách. Kritici vytýkají médiím šíření strachu. Jak si nemáme myslet, že je svět zlý, když nám to média ustavičně předkládají? Něco pravdy na tom je, jenomže problém je v tom, že my jsme o tomtéž přesvědčeni ještě dříve, než nám negativní menu naservírují v novinách či televizi.
„Všechny ty špatné zprávy jen potvrzují a živí to, co jsme naprogramováni si myslet. Příroda nás takto vybavila, protože když se bojíme, snáze to zachrání více lidských životů. Přehnaná citlivost k negativním informacím či špatným zprávám, sehrála v evoluci významnou roli. Kdo reagoval intenzivněji na varování, měl větší šanci na přežití. A lidé, jejichž mozek tuto schopnost neměl, byli, slovy jednoho vědce – z genofondu prostě vyškrtnuti,“ končí BBC.
Inteligence přímo nesouvisí s velikostí mozku, tvrdí japonští vědci, kteří zkoumají včely
Lidský mozek si nejlépe pamatuje zvláštní události ve známém prostředí, říká psycholog
Proč jsou lidské mozky tak velké? Může za to strava
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.