Neklid v Íránu je důsledkem zahraniční politiky státu, podle předpokladu bude sílit
Podle informací íránské státní televize doposud zemřelo během protivládních protestů v Íránu přes dvacet osob. Někteří z ozbrojených demonstrantů se pokusili zmocnit policejních objektů a vojenských základen. Zabránili jim v tom ale ozbrojené složky, informuje zpravodajská agentura Reuters. Jak píše, protestů se účastní desetitisíce lidí po celé zemi. Demonstrace představují největší výzvu vládě od nepokojů v červnu 2009. Tehdy se obyvatelé Íránu sešli k protivládním akcím v rámci takzvané Zelené revoluce, aby vyjádřili podporu proreformnímu prezidentskému kandidátovi Míru Hosejnovi Músávímu.
Německý list Süddeutsche Zeitung si všímá toho, že na rozdíl od Zelené revoluce nemají současné protesty vůdce. To stěžuje bezpečnostním silám dostat situaci pod kontrolu. Zároveň je nejisté, jakým způsobem chtějí demonstranti bez jasného politického směřování a vedení zmobilizovat masy a dosáhnout změn.
Eskalace násilí
Teheránský režim na potlačení protestů doposud významněji nenasadil elitní Revoluční gardy ani další milice. Nicméně to, že někteří protestující jsou ozbrojení a pokusili se ovládnout policejní objekty a vojenské základny, naznačuje eskalaci násilí, upozorňuje Süddeutsche Zeitung.
Jak pokračuje Reuters, Írán je sice hlavním ropným producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), ale frustrace v zemi narostla do současných rozměrů i kvůli zapojení Íránu do konfliktů v Sýrii a Iráku a mocenských šarvátek se Saudskou Arábií.
Protesty proti korupci
Finančně nákladné intervence v zahraničí se nelíbí mnohým íránským obyvatelům, kteří po vládě požadují vytváření pracovních míst. Protestující jsou nespokojení také s korupcí a hospodářskou situací státu, ve kterém dosahuje nezaměstnanost necelých 29 procent.
Vládě v Teheránu se navíc protesty nedaří zklidnit. Prezident Hasan Rúhání ve vysílání státní televize řekl, že lidé mají právo vyjádřit nespokojenost s vládou, zároveň ale varoval, že bezpečnostní složky jsou připraveny ke tvrdému zásahu.
„Vláda nebude tolerovat ty, kteří ničí veřejný majetek, podněcují násilí a vytvářejí neklid ve společnosti,“ vzkázal Rúhání. Agentura Reuters informuje, že policie doposud zadržela stovky demonstrantů, ale většího násilí prozatím nepoužila.
Lámou se tabu
Hněv íránské ulice směřuje i proti samotnému duchovnímu vůdci země ajatolláhu Alímu Chameneímu. Dochází tak k prolamování tabu, které je s tímto mužem spojené už od roku 1989, kdy se postavil do čela státu po smrti ajatolláha Chomejního. Samotný Chameneí dnes řekl, že za vlnou protestů stojí „nepřátelé Íránu“, které ale nejmenoval.
K situaci v Íránu se prostřednictvím Twitteru vyjádřil také Donald Trump. „Íránci konečně jednají proti brutálnímu a zkorumpovanému režimu. Mají málo jídla, vysokou inflaci a žádná lidská práva,“ napsal americký prezident. Už včera přitom na sociální síti vzkázal, že Írán upadá i přes „hroznou dohodu“, kterou s ním uzavřel Trumpův předchůdce Barack Obama, dočteme se na stránkách agentury Reuters.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
