Evropané opět zamíří k volebním urnám, v Česku se očekává vyrovnaný boj

Mezi nejdůležitější hlasování portál řadí i prezidentské volby v České republice, jejichž první kolo se bude , jak známo, konat 12. a 13. ledna, tedy už příští týden. Jak Politico uvádí, „provokativní a očividně politicky nekorektní“ Miloš Zeman doufá, že poté, co se v roce 2013 stal první přímo volenou hlavou státu, uspěje i v boji o další mandát.

Pokud by skutečně vyhrál a současně by se jeho „populistickému spojenci“ Andreji Babišovi podařilo sestavit stabilní vládu, bylo by pro Evropskou komisi ještě obtížnější nalézt s Českem společnou řeč. Zejména v otázkách jako migrace či kontrola zbraní, zamýšlí se Politico.

Drahoš nebo Zeman

Server předpokládá, že zatímco Zeman může zabodovat v prvním kole hlasování, ve druhém by již prý neměl tak snadnou pozici. Podle Politica je Zemanovým nejvýraznější rivalem pro druhé kolo bývalý předseda České akademie věd Jiří Drahoš. A některé průzkumy naznačují, že by souboj uchazečů o Pražský hrad mohl být vyrovnaný, uvádí evropský portál.

To Italové půjdou k volebním urnám 4. března. Budou u nich rozhodovat o novém osazenstvu obou parlamentních komor, přičemž bude poprvé využit nový a podle mnohých kontroverzní volební zákon.

Legislativu, která upřednostňuje koalice oproti jednotlivým stranám, vehementně zpochybňuje populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), které se nechce svazovat s tradičními partajemi. Podle posledních průzkumů by právě tato formace mohla z voleb vyjít jako nejsilnější uskupení, zatímco dosud vládnoucí Demokratická strana (PD) na popularitě ztrácí.

Berlusconiho návrat

Politologové a komentátoři nicméně varují, že pokud současné průzkumy najdou odraz v povolební realitě, nebude nový systém zárukou, že se Itálie dočká jasného vítěze. To by podle serveru Politico znamenalo, že ke slovu nakonec opět přijde obvyklé politické vyjednávání s cílem zajistit zemi dostatečně silnou a stabilní vládu.

Summit eurozóny v Bruselu. Italský premiér Silvio Berlusconi|foto: Evropská komise

Do boje se chystá i jednaosmdesátiletý bývalý premiér Silvio Berlusconi. Politik, který i přes mnohé skandály a trestní stíhání stojí v čele své staronové strany Vzhůru, Itálie (FI), jež je vůdčí formací konzervativní volební aliance. Přitom v září 2014 byl Berlusconi za daňové úniky pravomocně odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody a také zákazu výkonu volené funkce.

Nakonec mu ale byly tři roky vězení prominuty kvůli předchozí amnestii a zákonu, který si nechal kdysi sám schválit. Roční zbytek trestu si Berlusconi „odsloužil“ tím, že jednou týdně pomáhal v domově pro seniory.

Berlusconimu vlil novou krev do žil nedávný úspěch v regionálních volbách na Sicílii, které byly považovány za test před březnovými parlamentními volbami. Politik, který v Itálii historicky nejdéle zastával premiérský post, teď doufá, že bude zrušen zákaz jeho politického angažmá. Pro případ, že s touto snahou neuspěje, ale zároveň hledá alternativní kandidáty, osvětluje Politico.

Předem jasný výsledek

Volby čekají i Rusko. Hlavu státu budou jeho občané vybírat 18. března. Tady se ale podle serveru zdá být výsledek předem jasný. O další mandát se totiž opět uchází Vladimir Putin, který se v nejvyšších patrech moci pohybuje dlouhých osmnáct let.

Se současnou popularitou přesahující osmdesát procent se Putin nemusí obávat velké konkurence. Je na cestě stát se nejdéle sloužícím ruským vůdcem od dob sovětského diktátora Josifa Stalina. Prezidentskou kandidaturu Putinova nejhlasitějšího kritika Alexeje Navalného navíc neumožnily ruské úřady kvůli jeho dřívějšímu odsouzení za údajnou zpronevěru.

Opozičník tvrdí, že jde o politický krok, který má zabránit možnosti, aby se Putinovi postavil přímo. Nejnověji Navalnyj apeluje na své příznivce, aby volby bojkotovali, připomíná Politico.

Další uchazečkou o prezidentské křeslo je Xenie Sobčaková, bývalá televizní moderátorka a celebrita z nejvyšších společenských kruhů s někdejšími úzkými vazbami na samotného Vladimira Putina. Její kandidatura nicméně vyvolala v ruských opozičních kruzích odmítnutí, ale i posměch.

Vladimir Putin v televizi RT|foto: Kremlin.ru CC BY 4.0

Velké vítězství

A také kritiku vůči Kremlu, který prý používá pohlednou ženu jako fasádu, která se snaží zakrýt mocenský monopol. Sobčaková se sice nyní prezentuje jako Putinova odpůrkyně a účastní se některých opozičních akcí. Jak ale tvrdí například Navalnyj, na důvěryhodnosti jí to nepřidává.

Jarní volby zažije také Maďarsko. Přestože jejich přesný termín stále ještě nebyl stanoven, jedna věc je jasná už teď: pravicová populistická strana Fidesz Viktora Orbána má před všemi soupeři velký náskok.

Cílem formace současného premiéra není pouze výhra, ale přímo velké vítězství. Fidesz doufá, že opět získá dvoutřetinovou parlamentní většinu umožňující provádět ústavní změny, kterou partaj ztratila při doplňovacích volbách v roce 2015. A tomu Orbán podle serveru Politico podřizuje veškerou strategii. Mimo jiného loví hlasy i mezi maďarskými občany žijícími v zahraničí.

Největším soupeřem jeho strany je ultrapravicový Jobbik neboli Hnutí za lepší Maďarsko. Partaj se s blížícími se volbami snaží zjemnit svou rétoriku a oprostit se od pověsti extremistů a xenofobů. Jobbik ale také čelí velkému korupčnímu skandálu.

Za údajné nelegální financování volební kampaně hrozí straně pokuta ve výši zhruba dvou miliónů eur. Vedení Jobbiku sice sankci nazývá „trestem smrti“ pro maďarskou demokracii, za silnými slovy se však podle evropského portálu skrývají obavy z nedostatku prostředků na předvolební boj.

Maďarský premiér Viktor Orbán|foto: Thomas Kulidakis

Z přátel soky

I když sám vůbec nekandiduje, dalším klíčovým hráčem na maďarské předvolební scéně je americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros. On a premiér byli kdysi spojenci, později se ale stali nesmiřitelnými soky. Soros považuje Orbána za nebezpečného autokrata, premiér na oplátku tvrdí, že se Soros systematicky snaží podkopat jeho postavení, vysvětluje situaci Politico. A svou pozornost poté zaměřuje do Polska.

Tam se koncem letošního roku uskuteční komunální volby. Na důležitosti jim dodává fakt, že proběhnou ve zcela jiném rámci, než tomu bylo doposud. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), která disponuje parlamentní většinou, totiž už v předstihu prosadila kontroverzní volební reformy. Ty jsou trnem v oku polské opozici, která je považuje za pokus posílit volební šance vládnoucí partaje.

Právo a spravedlnost ale tvrdí, že mu jde jen o zjednodušení volebního systému. Mezi zmíněná opatření spadá změna způsobu výběru členů Státní volební komise, omezení počtu funkčních období starostů a zrušení korespondenčního hlasování v komunálních volbách.

Balíky se změnami

Volební změny jsou součástí balíku legislativních kroků, do kterého spadají i soudní reformy. Právě ony vedly Evropskou komisi ke spuštění procesu podle článku sedm Lisabonské smlouvy, který by nakonec mohl vést až k pozastavení hlasovacích práv Polska v Evropské unii, připomíná server Politico. A dodává, že v letošním roce čekají volby také Švédsko, Kypr, Finsko, Slovinsko, Lotyšsko, Lucembursko a Irsko.