Bratislava je čtvrtstoletí hlavním městem. Láká investory i turisty, ale schází jí metro

Podařilo se jí nechat za sebou komunistickou minulost a přilákat jak firmy, tak turisty, píše britský deník Guardian.

„Na východ od Vídně začíná Orient,“ prohlásil v devatenáctém století rakouský kancléř Metternich. Britský spisovatel Patrick Leigh Fermor při návštěvě Bratislavy v roce 1933 popsal město jako exotický mix slovanské, maďarské, židovské a německé kultury. Dnes je Bratislava motorem rychle se rozvíjející slovenské ekonomiky.

Své sídlo tam mají technologické a mediální firmy a turisté objevili barokní paláce, dlážděné uličky a cenově dostupné bary. Možná se tím vytratil nádech exotiky, o kterém mluvili Metternich a Fermor, Bratislava ale zároveň přestala být městem na okraji, stala se jednou ze středoevropských metropolí.

Příliš rychlé změny

„Bratislava měla pouhé čtvrt století na to, aby se z ní stalo hlavní město, aby vybudovala všechny potřebné struktury, přičemž zároveň musela čelit stejným problémům, se kterými se potýkají všechny metropole,“ popisuje primátor města Ivo Nesrovnal ze své kanceláře v Primaciálním paláci, kde byla v roce 1805 podepsána smlouva o rozpadu Svaté říše římské.

„Před pětadvaceti lety někteří prorokovali, že Slovensko neuspěje. Ale nám se to podařilo, a Bratislava je velkým úspěchem právě díky tomu. Stinnou stránkou rychlého růstu je to, že změny probíhají velmi rychle,“ dodává Nesrovnal.

Někteří urbanisté podporují architekta Matouše Valla, který je nezávislým kandidátem v nadcházejících primátorských volbách. Vallo vydal knížku devadesáti pěti možných projektů, které by chtěl realizovat. Občané ale nevítají všechny stavební plány s nadšením. Nelíbí se jim zmenšování zelených ploch ve městě a špatné plánování, které zatěžuje infrastrukturu.

Mělo to být druhé metro v Československu|foto: Vojtěch Berger

Neblahý dopad na město zanechal komunistický režim, který nechal chátrat mnoho veřejných míst a dal zbourat židovskou čtvrť. Některé čtvrti pociťují vliv gentrifikace, rostoucí ceny vytlačují alternativní kulturu z centra do okrajových částí.

Rozruch způsobilo poškození románských pozůstatků, které leží pod Bratislavským hradem, během výstavby podzemního parkoviště pro nedalekou budovu parlamentu. Předmětem sporů je také územní rozvoj čtvrti Vinohrady a budování Parku kultury a relaxace na nábřeží Dunaje.

Hyperloop, naděje budoucnosti

Ambiciózní plán s areálem bývalé rafinerie Apollo, kterou zničily americké bomby v roce 1944, zahrnuje Sky Park navržený britsko-iráckou architektkou Zahou Hadidovou. Kritici projektu vytýkají nedostatečnou integraci do města a poukazují na risk kontaminace zbylými oleji.

Na co si Bratislavané nejvíce stěžují, je dopravní systém. Rozlohou město sice není příliš velké, jeho poloha na obou březích Dunaje a způsob, jakým se rozbíhá do vesnic na předměstí, ale komplikují dopravní přístupnost. Situaci nepřidává ani to, že město v minulosti příliš neinvestovalo do budování infrastruktury. Komunisté plánovali zavedení metra v Bratislavě, na jeho realizaci ale nikdy nedošlo a po revoluci byl plán smeten ze stolu.

Co se naopak chystá je zavedení služeb sdílení jízdních kol v letošním roce a do budoucna také elektrických aut. V o něco vzdálenější budoucnosti by měl vzniknout takzvaný Hyperloop.

S myšlenkou dopravního systému, který by teoreticky mohl převážet cestující rychlostí až 1 200 km/h přišel podnikatel a vynálezce Elon Musk. Města podepsala první memoranda o vzniku této dopravní sítě mezi Bratislavou, Vídní a Budapeští, uzavírá britský deník Guardian.