Lyžování a vysokou gastronomii spojil michelinský kuchař v jihotyrolských Dolomitech. A slaví úspěchy

Letos už to nestihnete, ale třeba příští zimu ano. V oblasti jihotyrolských Dolomit právě dnes končí akce Lyžařovy Vánoce. Ve ski areálech pod vrcholky Drei Zinnen, tedy Tři zuby, se do ní zapojilo hned deset vysokohorských chat a nejlepší kuchaři v oblasti. Jeden z nich se může pyšnit dokonce michelinskou hvězdou., ani italské kuchyně.

K horské idyle nechybí vůbec nic – sluníčko, jiskřivý čerstvý sníh, dokonale upravené sjezdovky ani vybrané pochoutky.

Nejen typický štrůdl nebo vánoční punč Lanzi, ale také spoustu originálních pochoutek – třeba pečené kaštany nebo kaštanovou polévku – nabízeli restauratéři v adventním a svátečním čase v oblasti Dolomit.

V jihohotyrolském středisku Drei Zinnen můžete podle speciální mapy objíždět hned deset chat, které nabízejí lyžařům vybrané pochoutky od nejlepších tamních kuchařů.

Čtěte také

Jídlo na míru

Jedním z nejznámějších je Chris Oberhammer, který se pyšní michelinskou hvězdičkou. V nedalekém Toblachu má restauraci o pouhých dvanácti místech. Sází na jednoduché recepty a suroviny od lokálních farmářů vzdálených do deseti kilometrů. Výjimkou jsou mořské ryby, které dováží z Milána a Paříže.

Ski areály pod vrcholky Drei Zinnen v Jižním Tyrolsku

Denní menu se mění, ale Chris je ochoten kdykoli improvizovat. „Držím se vlastního konceptu, ale nemám problém, když přijde do restaurace třeba vegetarián, připravit bezmasé jídlo,“ vypráví.

Jídlo prý vaří až v okamžiku, kdy je návštěvník v restauraci, a přímo jemu na míru. „Nemáte rádi brambory? Přizpůsobím se. To je důvod, proč jsem v kuchyni sám. Abych mohl pružně reagovat,“ dodává.

Čtěte také

Kuchař-maratonec

Chris Oberhammer sází na domácí atmosféru malého podniku. Každý večer obchází stoly a ptá se zákazníků, jak jim chutnalo. Anebo uvaří jejich oblíbenou polévku, ačkoli vůbec není na jídelním lístku.

V restauraci tráví 16 až 18 hodin denně. Baví ho pak ještě pak vařit doma? „Když přijdu domů, dám si třeba kus dobrého sýra. Ale vaření miluju, a když přijdou přátelé, připravím rizoto nebo nějaké těstoviny,“ ujišťuje.

Ze svahu rovnou do michelinské kuchyně

Když nevaří, rád prý také sportuje, leze po horách nebo běhá. Loni dokonce uběhl newyorský maraton. A patří se dodat, že bravurně zvládá také snowboard.

One man show

Do podsaditého, svalnatého, potetovaného chlapíka s vyholenou hlavou byste asi na první pohled neřekli, že je majitelem restaurace, šéfkuchařem i umývačem nádobí v jedné osobě.

Ve svém podniku zaměstnává jen someliérku a číšníka. Odpadá tak prý problém s obměnou personálu. Na druhou stranu může být taková zátěž i zdrojem pořádného stresu.

Čtěte také

„Rozčílí mě, když je jídlo připraveno k servírování a něco zahapruje, třeba není správné víno. Zkrátka když se pokrm nepodává v okamžiku, kdy je ideálně připraven ke konzumaci. To se můžu zbláznit!“ přiznává.

Tyrolská zimní delikatesa – kaše a svařák

Svoje kuchařské umění předvádí teď Chris Oberhammer přímo před jednou horskou chatou. Připravuje jídlo tradiční pro toto údolí – muis. Je to sladká kaše, která v kombinaci s červeným svařeným vínem chutná překvapivě skvěle.

Vladimír Kroc s michelinským kuchařem Chrisem Oberhammerem

„Je to bílá polenta, která se u nás asi běžně nedostane, něco na způsob krupičné kaše. Pak podušená jablka nakrájená na kostičky a krambl z perníku a cukru,“ vysvětluje mi novinářka a zkušená kuchařka Eva Hirschová, zatímco nadšeně ochutnávám.

Zajímá mě, jak by talentovaný michelinský kuchař charakterizoval své krédo. A Chris Oberhammer neváhá ani vteřinu: „Respekt, a to ve všech směrech,“ uzavírá rozhodně. Zdá se, že toto krédo opravdu funguje.

autor: vlk
Spustit audio