V parku zámku Linhartovy roste obří dub už 980 let. Patří k nejstarším ve Slezsku
Na samotných hranicích s Polskem, na půli cesty mezi Krnovem a Městem Albrechtice stojí zámek Linhartovy. A v jeho parku roste letitý dub letní, který se chlubí majestátními mírami.
Zámecký park založili v Linhartovech Haugvicové z Biskupic v první polovině 17. století. Patří tedy k nejstarším v kraji. Park vznikl ve francouzském stylu. Další majitelé, Sedlničtí z Choltic ho obohatili o vzácné exotické dřeviny a nechali zbudovat zimní zahradu. Ta stála již za řekou, na území dnešního Polska. Na břehu Opavice vyrostly altány, které sloužily k odpočinku šlechty.
Na pravém břehu řeky roste v zámeckém parku už téměř 980 let dub letní. Vzbuzuje posvátnou úctu a hlubokou pokoru. Se svými 26 metry představuje zdroj energie, která léčí. V nejširším místě má jeho kmen obvod 854 centimetrů, takže když ho chtějí dospělí lidé obejmout, aby se jejich dlaně dotýkaly, musí jich být sedm až osm. Geniální švédský přírodovědec Carl von Linné mu dal vědecké jméno v polovině 19. století - Qurcus robur.
Jeden z nejstarších stromů Slezska byl svědkem mnoha historických událostí. Když začal zapouštět své kořínky do úrodné země, bylo to v místě, které mnohem později dostalo název Linhartovy. Lidé v té době hovořili o smrti knížete Soběslava I. a o tom, že namísto něj na knížecí stolec nastoupil Vladislav II.
V blízkosti stromu vznikl na místě bývalé kamenné tvrze v roce 1588 zámek. A pod jeho košatou korunou hledaly stín mnohé šlechtické rody. Dnes už jsou na něm léta znát, narazit můžete i na pukliny. A tak zdejší kastelán Jaroslav Hrubý nechal puklý kmen svázat kovářem.
Vzhledem k jeho stáří se není co divit, že je statný dub spjat i s mnoha legendami. Jedna hovoří o zápase Mouřenína s místním silákem Honzou, který se odehrál přímo pod starým dubem.
Jednou seděl při dobrém víně hošťálkovský hrabě Arco s linhartovským hrabětem Sedlnickým, který si přivezl z daleké cesty černého sluhu silného vzrůstu a neobyčejné síly. Linhartovský hrabě se chlubil jeho neporazitelností a hrabě hošťálkovský opáčil, že má mezi svými poddanými siláka Honzu, který si to s Mouřenínem rád rozdá. Slovo dalo slovo a uzavřeli mezi sebou sázku o vysokou částku peněz.
Silák Honza nakonec černocha zranil tak nešťastně, že svému zranění podlehl. Nemohl však být pochován na hřbitově, protože byl pohan, a tak nebožáka pohřbili na místě jeho posledního zápasu, tedy přímo pod starým dubem. Kastelán Jaroslav Hrubý vytvořil na jeho památku spolu s dětmi alespoň obří papírovou sochu Mouřenína, která je k vidění v přízemí zámku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0