„Lidem se zdá, že jsem v kondici. A to mně dělá dobře.“ Poslední rozhovor Dušana Vančury na Dvojce

16. duben 2020

Ve věku 82 let náhle zemřel zpěvák, kontrabasista a zásadní textař Spirituál kvintetu. Připomeňte si ho v rozhovoru, který Dvojce dal krátce po svých 80. narozeninách.

„Nejsem zase v takové kondici. Hodně toho je už ve druhé kategorii. Ale pokud všechno funguje, je to jen o potížích o bolesti. A když se s tím člověk naučí žít, tak je to jen v jeho prospěch,“ svěřoval se 11. ledna 2018 ve studiu Dvojky.

„Když vnímáš svoje neduhy jako přirozenou součást žití, tak se ti žije daleko spokojeněji. A já se potom tvářím jako spokojený. Ale je to jen přetvářka. Když dobře zvládnu přetvářku, lidem se zdá, že jsem v kondici. A to mně dělá dobře.“

„A když k tomu dělá práci, kterou má rád, tak ho to drží při životě. Pro mě je jeviště droga. Jinak bych tady v tomhle věku ještě neposkakoval na scéně,“ ujišťoval hudebník moderátorku Martinu Kociánovou.

To nejlepší je uvnitř

Vančura vystudoval na ČVUT obor měřící a řídící technika. Jako výzkumný pracovník-elektrotechnik byl i autorem několika patentů. Hostovat ve skupině Spirituál kvintet začal v roce 1964.

„Jsme rodina. Se vším všudy. I se všemi krizemi a radostmi. A jako v rodině to chce velkou dávku tolerance a pochopení. Máme se pořád rádi,“ prozrazoval. Kromě zpěvu a hry na kontrabas byl i textařem skupiny.

Mnohé jeho skladby jako Žízeň, Batalion, Kocábka zlidověly. „Bohužel, ta nejhezčí muzika je ve mně. Neumím ji tak dobře dostat ze sebe. Na to jsou lepší jiní zpěváci a muzikanti. Já ne. Já to mám všechno v sobě.“

Listopad byl záchranou

Vančura taky vedl dětský sbor Sejkorky. A sám založi (a později obnovil) hudební seskupení Antikvartet. Prý ze závisti. „Taky jsem chtěl něco mít,“ smál se. Jeho členové pomalu fúzovali do Spirituál Kvintetu. „Až jsem se tam vnutil i já sám.“

Spirituál kvintet

Tehdy ještě všichni koncertovali a přitom chodili do zaměstnání. V roce 1986 ale všichni odešli na volnou nohu. „Živili jsme se anglosaským folklórem a v závěru komunismu to bylo těžký. Nebýt listopadu 1989, tak jsme byli bez práce.“

Po roce 1989 je navzory přílivu zahraničních skupin a megastar publikum neopustilo. „S potěšením jsme zjistili, že lidi na nás chodí dál. Proč? To opravdu nevím. Možná je to věrností publika nebo těmi písničkami.“

autoři: eh , Martina Kociánová
Spustit audio

Související