Stát nemůže ČEZ donutit k dostavbě Dukovan. Nevyplatí se to, tvrdí analytik

12. leden 2018

Vláda hnutí ANO chce podle programového prohlášení zajistit přípravu nových jaderných bloků. Tento záměr ale může zkomplikovat skupina minoritních akcionářů společnosti ČEZ, kteří jsou přesvědčeni, že některé způsoby financování nových reaktorů by poškodily jejich zájmy. „Nejsem kategorickým odpůrcem stavby nových bloků. Ale neříká se pravda o tom, kolik to bude stát, jaká jsou rizika a případné alternativy,“ říká energetický analytik Michal Šnobr.

Čeští politici si podle něj neuvědomují, že kvůli zákonu o obchodních korporacích z roku 2014 fakticky nemohou v ČEZu o ničem rozhodovat. „Veškerou odpovědnost včetně trestněprávní nesou členové představenstva, kteří dokonce ručí veškerým svým majetkem. Každou investici a zásadní rozhodnutí musí udělat oni,“ vysvětluje poradce společnosti J&T.


Právní analýza ministerstva průmyslu a obchodu ukazuje, že stát nemůže donutit ČEZ k nerentabilní investici do Dukovan bez souhlasu ostatních akcionářů.Michal Šnobr

Připomíná také, že členové představenstva jsou odpovědní nejen státu, který vlastní sedmdesát procent společnosti, ale i každému jednotlivému akcionáři. Právě Šnobr je tzv. kvalifikovaným investorem, reprezentuje minoritní akcionáře s více než jedním procentem akcií.

„Jako takový mohu svolávat mimořádné valné hromady, dotazovat se dozorčí rady na obchody, které dělá představenstvo. Cílem je, aby v dozorčí radě seděli odborníci. Je neudržitelné, aby v orgánech ČEZu seděli jen političtí nominanti, kteří tomu oboru moc nerozumí,“ dodává.

Dělení ČEZu

Šnobr upozorňuje na fakt, že se možná chystá rozdělení společnosti v souvislosti s dostavbou Dukovan. „Předešlá vláda nechala vypracovat studii, která preferuje variantu rozdělení. Pokud totiž stát chce stavět ekonomicky nerentabilní jadernou elektrárnu, má jedinou možnost. A to ČEZ stoprocentně vlastnit,“ tvrdí.

Připouští, že pokud by se z ČEZu vyčlenila společnost na stavbu Dukovan či Temelína, bylo by to pro minoritní akcionáře výhodné, protože by nenesli rizika nerentabilní stavby. Sám by takovou variantu podpořil, záleželo by ale na konkrétních podmínkách.

„Chápu, že ze strategického pohledu může být jaderná energetika tou správnou variantou pro budoucnost České republiky. Může to ale být obrovská zátěž pro daňového poplatníka nebo spotřebitele elektřiny. Taková investice by znehodnotila majetek, který v ČEZu máme,“ uzavírá Šnobr.

Stane se novým ředitelem ČEZu ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner? Jak by měl stát zajistit své energetické potřeby? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.