Macháček, Johan a Jiroušek uvádějí: Sociální drama a zároveň unikátní experimentální film poučený světovou scénou

Šachta pohřbených ideí - The Shaft of Burried Ideas – (Československo, 1921). Celovečerní film inspirovaný sociálními nepokoji na Ostravsku s použitím veršů Petra Bezruče a odkazu Emila Zoly. Drama plné vášně, zrady, vraždy, sexuálního vydírání a sabotáže ve špinavé jámě dělnických bouří.

„Film (Šachta pohřbených ideí) znamená novou epochu (…). Je to první pokus o český sociální film (…) luští ožehavé otázky dneška, otázky sociální a socializační. Na horké půdě Ostravska, v pekle jeho dolů, hutí a bání, v prostředí hornického živlu, v kraji Bezručově, odehrává se děj dramatu, havíři sami hrají pro film jak v masách, tak jednotlivě (…)“ Zdroj: dobový leták z roku 1922.

Film, který ve své době na čtyři měsíce zadržela cenzura! „…poněvadž předváděním tohoto snímku by mohl být ohrožen veřejný pokoj a řád.“ „…propaguje komunismus a mohl by působiti dojmem, že zločiny byly by něčím běžným…“ Zdroj: dobový tisk a časopis Iluminace.

„Onen film není naprosto nic radikálního, je to naopak sociálněpatriotický film, který svým závěrem působí spíše jako vtip.“ Zdroj: Večerník Rudého Práva 22. října 1921.

Život v nuzných koloniích. Bída, alkoholismus, promiskuita. Důlní katastrofy, vyděračství a intriky, uhlobaron Kohlman vs družstevník Oblomský. Ukázkový padouch, bývalý horník a špicl Macháček. A především unikátní záběry z předválečné Ostravy!

Film byl cenzurou zakázán 8. října 1921, po střihové úpravě uveden 17. února 1922
Veškeré filmové materiály byly po léta považovány za ztracené. V druhé polovině 90. let byla náhodně objevena jedna z distribučních verzí u soukromého majitele.

Obsah včetně vyzrazení děje:

„Bezručovy verše a záběry probouzejícího se Ostravska evokují prostředí příběhu, který se odehrává za Rakouska-Uherska a vrcholí v nové republice. Ing. Oblomský kupuje v dražbě šachtu a obchodník Kohlmann usiluje o získání výhradního prodeje uhlí z nově objevené štoly. Havíř Macháček se oženil s vdovou Kohoutkou. Zlá žena umořila svého nemocného manžela a Macháčka si připoutala alkoholem a svojí náruživostí. Dělnický agitátor Havlena je těžce zraněn a umírá. O čtrnáct let později diskutuje ing. Oblomský s mladým ing. Skálou o socialistických ideálech a později předávají šachtu „do společného vlastnictví dělnictva“. Do dolu nastoupí mezitím dospělý Havlenův syn. Havíř Dobeš hnaný zlým svědomím, mu prozradí, že Havlenu před lety těžce zranila kamenem Kohoutka ze zášti kvůli odmítnutí svých chlípných návrhů. Dobeš a další kamarádi z mokré čtvrti jí pomohli umírajícího muže odklidit. Kohoutka po letech vystavená za svůj čin trestnímu stíhání, nakonec zešílí. Kohlmann získal díky Rotschildům významné postavení a zasahuje s četnictvem proti stávkujícím horníkům. Snaží se zlikvidovat ing. Oblomského. Macháček, ze kterého je teď vrátný, podle jeho návodu přepiluje roury se stlačeným vzduchem a způsobí ve společném dole výbuch. Dalšímu pokusu o sabotáž čelí mladý Havlena. Za války falešné Kohlmannovo udání způsobí Oblomskému vážné problémy. Po jeho smrti kupuje Kohlmann šachtu a prosperuje i v nové republice. Demonstranti protestují proti propouštění dělníků. Přichází zpráva, že „Národní shromáždění odhlasovalo zábor dolů a velkostatků.“ Zdroj: Filmový přehled.

Žánr: Sociální drama z prostředí černouhelných dolů

Rok vzniku: Československo, 1921, orientační délka cenzurované verze 48 min

Scénář: Antonín Ludvík Havel

Kamera: Karel Kopřiva

Režie: Rudolf Myzet, Antonín Ludvík Havel

Hrají: Rudolf Myzet, Anatol Montalmare, Jiřina Janderová, Antonín Ludvík Havel, Václav Menger, Blažena Částková, Míla Holeková, Ellen Simonová, Eduard Ševčík, Zdeněk Vilím, Eduard Bartoš

Exteriéry: mimo jiné především Ostravsko, Důl Jan Maria, Žofiina huť

Cenzura z filmu vystřihla až 400 metrů obrazového materiálu.

Připravil: Martin Jiroušek