Nejchudším Tunisanům se žije hůř a hůř. Proto protestují, říká expert 7 let od arabského jara
Tunisko si včera připomnělo sedmé výročí pádu někdejšího režimu autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího, první politické oběti procesu, pro který se později vžil název arabské jaro. Jak je na tom Tunisko i ostatní země, které tyto lidové bouře zasáhly, dnes? „Lidé si nyní nepřejí pád režimu,” říká Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
Tuniskem opět zmítají pouliční nepokoje, podle agentury Reuters v neděli policie v hlavním městě Tunisu rozháněla mladíky slzným plynem. Země má od ledna roku 2011 devátou vládu.
„Viděl bych tu rozdíl mezi současnou situací a arabským jarem před sedmi lety. Tehdy se lidé dožadovali pádu režimu. Dnes jsou požadavky primárně sociálně-ekonomického rázu, a ne že by si lidé přáli konec současného režimu,” říká Tureček.
Nespokojení lidé
V té zemi se nejchudším lidem žije hůř a hůř, protože směřuje tam, kam si ji Západ přál nastavit.Břetislav Tureček
Změna v Tunisku je považována za jeden z mála pozitivních výsledků arabského jara, země se částečně demokratizovala.
„Když se podíváme na Česko a Slovensko, kde máme skoro třicet let od převratu, vidíme, že je poměrně velký segment společnosti nespokojený. Nedávno jsme viděli nepokoje v Íránu, kde máme skoro čtyřicet let od revoluce, a taky je tam ohromná masa nespokojených lidí,” upozorňuje expert.
„Jsme dnes v Tunisku svědky toho, že převrat paradoxně v mnoha ohledech nastavil zemi správným směrem. Lidé dnes protestují proti ekonomickým dopadům úspěšného politického převratu. V té zemi se nejchudším lidem žije hůř a hůř, protože směřuje tam, kam si ji Západ přál nastavit,” vysvětlujeTureček, který upozorňuje, že má Tunisko splácet úvěr Mezinárodnímu měnovému fondu.
„Požadavky fondu dopadají na sociálně nejslabší vrstvy obyvatel,” dodává.
Teroristický export
Tunisko také drží primát největšího dodavatele zahraničních bojovníků pro takzvaný Islámský stát. Přitom se politický islám po pádu režimu bin Alího stal součástí tuniského politického spektra. Je pro ty mladé Tunisany, co se přidávají k džihádistům, málo radikální?
„Pro svoji ideologii nemají doma odbytiště. Před dvěma lety bylo Tunisko dějištěm několika teroristických útoků, ale primárním hřištěm pro tuto ideologii jsou skutečně zahraniční bojiště. Možná i to svědčí o jakési normalizaci situace v Tunisku, kdy tamní extremisté musejí bojovat v zahraničí,” odpovídá Tureček.
V řadách Islámského státu stály přibližně tři tisíce Tunisanů. „To je extrémně moc, na tak malou zemi. Byli na Blízkém východě, v Sýrii a v Iráku, ale o to méně se jejich činnost projevovala doma v Tunisku,” říká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
