Nikdy ho nezakázali. Ale taky nikdy nenapsal něco, za co by se musel stydět. Příběhy slavných: František Nepil

19. leden 2018

Účinkují Kateřina Winterová a Oldřich Brousek.

Podle své tety z Vokovic měl novorozený František Nepil (10. února 1929 – 8. září 1995) obrovské a veselé oči. Laskavý pohled na svět mu vydržel celý život, a právě proto ho měli lidé tak rádi. A to nejen čtenáři jeho knih nebo rozhlasoví posluchači.

Kdybych se nenarodil právě tady

Jméno František dostal po svém strýci, který se nevrátil z 1. světové války a povahu po matce, vnímavé a citlivé ženě. Jejich rod pocházel z vesnice Hýskov nedaleko Berouna. Rodný kraj byl jeho celoživotní inspirací. „Kdybych se nenarodil právě tady, nejspíš bych neměl o čem psát,“ řekl kdysi sám Nepil.

Miloval les a jeho ticho, proto se jako malý toužil stát hajným. Taky ale řezníkem a sedlákem, protože měl slabost pro buřty a škvarkové placky. Odpor k matematice (a číslům vůbec) nebo tělocviku coby malý a mírně obtloustlý žák, doháněl výbornými známkami z češtiny, čtení a literatury.

Mezi pražskými suverény

V osmi letech přešel „chlapec z vesnice“ do pražské školy. „Mezi pražskými suverény jsem se nikdy nedostal ke slovu. Tak jsem začal psát.“ Láska k lesu se přetavila do nástupu ke skautům. Získal si tam přezdívku Budulínek.

Po podpisu Mnichovské dohody prý prvně v životě viděl otce plakat. Jako 16letý se pak sám na konci války účastnil Pražského povstání. „Dělal jsem tam takovou spojku a holku pro všechno. Barikádníci byli vlastně chudáci, protože spíš než bych jim pomáhal, měli strach o mé bezpečí.“

Reklama i texty pro Wericha a Horníčka

Po válce s psaním začínal jako propagační referent. Tvořil reklamní texty socialistické agentury Merkur. Kvůli jedné povedené reklamě se taky seznámil s Janem Werichem a Miroslavem Horníčkem. Nepilův humor se jim zalíbil natolik, že pro ně pak psal řadu let.

Povolání spisovatel měl v občance od 70. let. Psal i pro děti: ať už scénky pro divadlo Spejbla a Hurvínka nebo 14 pohádkových knížek. V jeho hlavě vznikla postava makového mužíčka, polní žínky Evelínky, příběhy Naschválníčků. Později se v rozhlase stal dramaturgem vysílání pro děti a mládež.

Každý z nás je utkán z mnoha lidí. Nejdůležitější je asi jeho dětství a mládí, kdy je člověk asi nejvnímavější. Rozhodující je si pak uchovat tuto vnímavost a neokorat z toho, co pak prožije. Udržet si klukovský pohled.
František Nepil: Co dělá člověka spisovatelem

Po okupaci odešel z rozhlasu

Po srpnu 1968 odmítl souhlasit s okupací vojsk Varšavské smlouvy a sám z rozhlasu odešel. Jako apolitický autor na volné noze ale mohl dál psát. Nikdy nepatřil k zakázaným autorům, taky režim nekritizoval. Nikdy ale ani nenapsal něco, za co by se musel stydět.

Uměl se čtenáři navázat přátelský a důvěrný vztah, navíc s humorem. Přitom ale nejen bavil, ale i dloubal pod žebra. Protože rád cestoval, psal i cestopisy. A když pak s manželkou koupili chalupu ve Strakonicích, stal se z něj kutil a psal i o tom.

O čtenáře nepřišel ani po roce 1989

Zdena Nepilová

Po roce 1989 byl společensky doslova na roztrhání. „Někdy mi připadá, že jsou lidé podivně zmatení. Když konečně může každý všechno, začnou se na sebe utrhovat, osočovat a tahat o každou kost. Přál bych si, aby náš národ nebyl nejskvělejší, jen když je s ním zle,“ komentoval porevoluční dobu.

Odpočíval aktivně. Na chalupě. „Já nesportuju, zato pravidelně,“ říkával. V 66 letech dostal těžký infarkt, ze kterého se už nedostal. Sám tvrdil, že odchod je předčasný vždy. Že člověk za jeden život zkrátka nemůže stihnout vše, co by chtěl.

autoři: lup , Radek Brož
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.