Nehmotné dědictví Moravskoslezského kraje by se mohlo rozšířit o dudáctví. Usiluje o to Muzeum Těšínska

17. leden 2018

Na seznam nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje by mohl přibýt další zápis. Poté, co se Muzeu Těšínska podařilo prosadit, aby se na tento seznam dostal slezský tanec ověnžok, pracují jeho etnografové na získání stejného uznání pro dudáctví. V této části kraje se ale dudám neřekne jinak než gajdy a hráčům na ně gajdoši.

Nejen v jižních Čechách má dudáctví dlouhou tradici. „Také u nás na Těšínsku máme. Tady se říká gajdy. Je to hezké a chtěli bychom tento jev podporovat,“ říká etnografka Těšínského muzea Monika Kupková.

Muzeum proto plánuje akce, na kterých chce gajdošskou hudební tradici přiblížit mladé generaci. „Je to další ze statků, který nechceme, aby na Těšínsku zanikl. Chceme, aby toto naše kulturní dědictví poznávali i lidé mimo folklorní soubory, a chceme jim to ukázat naživo,“ říká Eva Hovorková z Muzea Těšínska.

Připomíná, že gajdošská kultura je v regionu úzce spojena s rodinou Zogatů. „Ti mají dlouholetou tradici. Odchodem pana Vladka Zogaty, dudáka třetí pokračovatelské linie, jsme ztratili dalšího z významných pokračovatelů. Chceme to dudáctví nechat zapsat na ten seznam,“ dodává Hovorková.

Na nominaci dudáctví do seznamu nehmotného dědictví už v muzeu začali pracovat. Je to dlouhý proces. „Nejprve se zkoumají prameny, shromažďují se materiály. Zjišťuje se v jiných muzeích, co mají k tématu. A pak se dělá výzkum současného stavu. Takže budeme oslovovat současné dudáky a zjišťovat jejich repertoár,“ říká Monika Kupková.

S výzvou se tak obrací i na gajdoše. „Na některé dudáky máme kontakt, ale pokud někoho neznáme, ať se nám taky ozve. Určitě bychom měli zájem,“ vyzývá na závěr Kupková.

autor: iha
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.