Vědci varují před rybami z Východočínského moře kvůli katastrofě íránského tankeru

O varování odborníků informuje britský deník Guardian.

Nejhorší katastrofa ropného tankeru posledních desetiletí zatím zapříčinila dvě ropné skvrny, které pokrývají téměř 100 kilometrů čtverečních hladiny Východočínského moře. Ale vědci i námořníci se shodují, že jde jen o špičku ledovce a že miliony ryb byly pravděpodobně kontaminovány karcinogeny.

Íránský ropný tanker se potopil v neděli, týden po kolizi s nákladní lodí u pobřeží Číny. Již před samotným potopením Teherán informoval, že neexistuje žádná naděje na záchranu 32 pohřešovaných členů posádky. Čínské úřady na konci minulého týdne odmítli jakékoliv obavy z velké ekologické katastrofy.

Nepříjemně lehká ropa

Tanker Sanchi přitom nesl přibližně 136 tisíc tun ropného kondenzátu neboli velmi lehké ropy, což odpovídá asi jednomu milionu barelů, když se 6. ledna srazil s CF Crystal, nákladní lodí registrovanou v Hong Kongu. Proud pak poškozený tanker odnesl z čínských vod do výlučné ekonomické zóny Japonska, kde se také potopil.

Rozsah znečištění není jasný, protože ropný kondenzát na hladině nevytváří jasně viditelnou černou skvrnu. Ta se pravděpodobně vytvořila z uniklého lodního paliva. Velmi lehká ropa je méně viditelná a rozpustnější, což znamená, že má daleko větší dopad pod hladinou. Čínské úřady ve svém středečním prohlášení uvedly, že z různých míst shromáždily 19 vzorků vody. Pět z nich přesahovalo počtem ropných látek povolenou úroveň.

Edward Overton, profesor enviromentalistiky na Louisianské státní univerzitě se snaží mírnit znepokojení. „Kondenzát a ropa se snadno odpařují a zanechávají minimální pozůstatky. Hodně té ropy také shoří, takže to nezpůsobí významné poškození životního prostředí,“ vysvětluje akademik.

Ropná skvrna v Mexickém zálivu|foto: CC0 Public domain

Jiní vědci se ale bojí nebezpečného množství, které by stále mohlo unikat z vraku potopené lodi, odkud se látka nemůže odpařit ani shořet. Naopak by mohla otrávit makrely, sépie, sledě, krevety nebo kraby, které jsou hlavní součástí místního rybolovu.

Pomalá reakce

Rovněž Čína i Japonsko byly kritizovány za pomalé posuzování dopadu katastrofy na životní prostředí. Objevují se spekulace, že spor obou zemí o námořní hranice řešení situace zkomplikoval. Čínští vědci navíc uvedli, že jim chybí monitorovací bóje.

Richard Steiner, oceánograf a bývalý profesor na Aljašské univerzitě, který pomohl OSN sepsat doporučení, co dělat při úniku ropy, vyzval Peking a Tokio, aby zahájili posouzení dopadů už dva dny po počáteční kolizi.

Proudové značky a satelitní bóje by naznačovaly směr rozlití. Steiner byl prý nicméně potěšen, že Čína má v úmyslu použít dálkově kontrolovaná podvodní plavidla, aby prozkoumala vrak lodi, zdůraznil ale, že reakce je opožděná.

„Obě vlády pochybily, když nejednaly okamžitě,“ řekl vědec. Vyzval také obě země, aby přestaly s rybolovem, dokud si spotřebitelé nemohou být jisti, že mořské plody z této oblasti jsou bezpečné, píše Guardianu.

Na základě simulací Národní oceánografické centrum v britském Southamptonu (NOCS) předpovídá, že k japonským břehům by znečištění mohlo doplout během jednoho měsíce. Další zprávy naznačují, že by se mohlo dostat i na jihokorejský ostrov Čedžu . Přestože se ropná skvrna rozptyluje, oceánografové vyzvali spotřebitele ryb, aby zatím byli opatrní.

„Dokud nebudou jasné výsledky, nedotýkal bych se jakékoliv ryby, která se mohla v této oblasti nacházet, protože by mohla být kontaminovaná,“ varuje Simon Boxall ze Southamptonské univerzity. „Čína a Japonsko si spolu musí sednout, uvědomit si závažnost problému a upřednostnit zdraví veřejnosti,“ doporučuje podle Guardianu odborník.