Adam Černý: Role Francie v Evropě roste

Francie a Británie si v minulosti vyzkoušely řadu podob vzájemných vztahů, než se zdálo, že ustálený tvar jim dalo členství obou zemí v Evropské unii. Perspektiva brexitu, tedy kroku, kterým Spojené království udělá z nynější osmadvacítky sedmadvacítku, nutí vůdce obou evropských mocností zvažovat, jak z dosavadního udržet co nejvíce do budoucna.

To byl hlavní důvod, proč se tento čtvrtek setkal francouzský prezident s britskou premiérkou v proslulé a prestižní vojenské akademii v Sandhurstu. Leckdo viděl v daru, který přislíbil Emmanuel Macron své hostitelce, jistou poťouchlost, protože 70 metrů dlouhá tapiserie z Bayeux je nejspíše prvním doložitelným předchůdcem moderních komiksů, ale jejím ústředním námětem je úspěšný vpád Normanů přes moře do Anglie.

Historici na obou stranách kanálu La Manche se však shodují, že poselstvím tohoto díla i události, kterou líčí, jsou hodnoty, kterými se obě země a jejich kultury mohou vzájemně obohacovat, což je vzhledem k blížícímu se brexitu a potřebě upravit novou podobu vztahů nanejvýš aktuální.

Francouzský prezident Macron s britskou premiérkou Mayovou v proslulé a prestižní vojenské akademii v Sandhurstu|foto: ČTK/AP, Alastair Grant,ČTK

Proto se v Sandhurstu mluvilo nejen o historických svazcích posílených společným bojem ve dvou světových válkách, ale i o zcela praktických věcech. Jedním z nich byl Macronův požadavek, aby Londýn více přispěl na řešení problémů na francouzské straně spojnice Dover-Calais.

Přispívat do společné pokladny, dodržovat společná pravidla

Důvod je nabíledni, protože na této straně se hromadí uprchlíci, kteří se dostali do Evropy a kteří vidí svůj konečný cíl ve Spojeném království. Jen díky 15 let staré dohodě obou zemí mohou britští úředníci všechny tyto žadatele o vstup kontrolovat ještě, než se dostanou do vlaků či aut mířících do tunelu pod kanálem La Manche.

Pro Londýn nebylo těžké vyjít tomuto Macronově požadavku vstříc. Složitější to už je a ještě bude s představami premiérky Theresy Mayové udržet si co nejvíce otevřených dveří i po brexitu.

Francouzský prezident Macron s britskou premiérkou Mayovou v proslulé a prestižní vojenské akademii v Sandhurstu|foto: ČTK/AP, Stefan Rousseau,ČTK

Tady byl francouzský prezident jednoznačný. Zdůraznil, že Francie nehodlá nikoho trestat, ani odměňovat, ale že kdo chce mít výhody vyplývající z otevřeného přístupu na společný trh, musí přispívat do společné pokladny a dodržovat společná pravidla, jako například Norsko.

Očekávatelné rozdíly nemohly přebít dlouhodobý zájem obou zemí nadále spolupracovat v oblasti bezpečnosti, tedy armád i zpravodajských služeb, kde mají dvě evropské jaderné mocnosti se stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN výjimečné postavení.

Cestou za kanál převedl prezident Macron, že Francie chce hrát v evropské politice velice aktivní roli a že nehodlá příliš otálet. To je ostatně vidět na tom, že i uprostřed jednání o německé koaliční vládě dokázal vyjednat s kancléřkou Angelou Merkelovou, aby si v pátek podvečer udělala čas na cestu do Paříže.