Zemi stále hrozí srážka s asteroidem. Jak jí předejít, zkoumají i čeští astronomové

20. leden 2018

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA chce v roce 2022 vyzkoušet, jak by se v případě nebezpečí dalo zabránit srážce Země s planetkou. Dráhu planetky by měla odklonit sonda, která ji ve vesmíru zasáhne. Potřebné informace o tělese dostávají američtí vědci i od astronomů z Ondřejova.

Sešli jsme se na ondřejovské hvězdárně, a to až v 8 hodin ráno, kdy se už i v tomto zimním čase dávno rozednilo. Astronom Petr Pravec mě totiž pozval k pozorování oblohy nad chilskou pouští Atacama.

Čtěte také

„Chile je od nás, co se týče časových pásem, o šest hodin pozadu. Takže zatímco u nás už se rozednívá, v Chile je pořád ještě noc,“ vysvětluje mi. „V poušti Atacama astronomové k pozorování využívají dalekohled o průměru 1,5 metru, který v tuto dobu pořád ještě může oblohu v Chile pozorovat.“

V poušti jsou ideální podmínky

Kromě toho, že je vzdálené pozorování z observatoře La Silla pohodlnější a levnější, přináší i další výhody. Postavit dalekohled v tak kvalitních podmínkách, jaké v poušti Atacama jsou, je podle českého astronoma také mnohem lepší investice z hlediska vědy.

Dánský dalekohled o průměru 1,54 metru (observatoř La Silla, Chile), který použili čeští vědci.

„Tam ho můžeme využívat 90 procent času, zatímco tady v Česku by to bylo jen zhruba 25 procent,“ srovnává Petr Pravec pozorovací podmínky v Chile a u nás.

V poušti Atacama je velmi suchý a navíc také klidný vzduch, který se nechvěje tolik jako v Česku, a obraz je proto ostřejší. Astronomové díky tomu mohou pozorovat i vizuálně slabší objekty, protože jejich obraz dostanou koncentrovanější.

Mravenčí práce

Na monitoru před námi svítí na tmavé obloze spousta bílých teček – hvězd a planetek různé velikosti. „Náš program komunikuje přes internet na dálku se serverem u dalekohledu v Chile a ten následně podle našich pokynů dalekohled řídí,“ popisuje Patr Adamec.


Mgr. Petr Pravec Ph.D. je uznávaný český astronom a objevitel stovek planetek. Pracuje jako vedoucí skupiny astronomů zkoumajících tzv. blízkozemní planetky v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. Je po něm pojmenována planetka 4790 Petrpravec.

A pak už mi český astronom ukazuje snímky stejné části oblohy pořízené krátce po sobě. Při porovnání je na nich patrný jeden bílý bod, který mění polohu – pohybuje se.

Sérii snímků pořízených dalekohledem následně vědci v Ondřejově počítačově zpracují, a je-li série měření dostatečně dlouhá (v řádu hodin), mohou z ní určit například frekvenci rotace planetky, přítomnost satelitů, velikost planetky nebo její strukturu.

Malé šťouchnutí může zachránit Zemi

Právě takové informace využívají astronomové při přípravě testu vychýlení asteroidu z jeho dráhy, aby se nesrazil se Zemí. „Jde zatím jen o techniky ve vývoji, ale jedna už se blíží i k praktickému odzkoušení,“ říká Petr Pravec. Jde o takzvaný kinetický impaktor.

Dopad asteroidu na povrch planety Země v představě výtvarníka, ilustrační foto

Proti asteroidu je vyslána sonda o hmotnosti třeba 500 kilogramů, která mu po vzájemné srážce udělí slabý impulz. „I takový malý štulec stačí, udělíte-li ho ovšem v předstihu deseti let, aby se dráha dostatečně změnila a těleso Zemi minulo,“ vysvětluje astronom.

Čtěte také

Test, ke kterému má dojít asi za čtyři roky, by měl vyzkoušet, jaký bude skutečný efekt takovéhoto šťouchnutí. „Víme, jaký kinetický impulz a jakou energii do něj vložíme, ale už nevíme, jak bude přesně těleso reagovat,“ dodává Petr Pravec.

Zatím mají vědci k dispozici jen matematické modely takové situace, nikoli skutečná měření.

Jak se Petru Pravcovi podařilo objevit tolik planetek? Co by způsobil dopad asteroidu na Zemi a jak moc je pravděpodobné, že k tomu skutečně dojde?

Poslechněte si celý rozhovor s astronomem Petrem Pravcem z hvězdárny v Ondřejově.

Roj asteroidů v blízkosti hvězdy
autor: jas
Spustit audio