Pavel Maurer: Segedín na stojáka? Proč ne, ale očekávám, že bude český a dobrý
I v levných restauracích nebo jídelnách by lidé měli dostat kvalitní jídlo. Český fast food by i na stojáka a bez obsluhy měl nabízet stravování v rozumném poměru ceny a výkonu, myslí si Pavel Maurer.
Dal jsem si v jídelně na růžku, na stojáka Segedín speciál s čtyřmi knedlíky. Nevím, proč tam měli psáno slovo speciál, protože byl chuťově úplně normál, zato ovšem stál 89 korun!
Čtyři z celkových pěti kousků masa, byly tukové nepoživatelné kostičky a v tom pátém posledním kousku se mi po oškrábání všech mastnot podařilo vypreparovat asi 4 gramy opravdového vepřového masa. To bylo docela dobré.
Zatímco jsem zápasil s pitváním těch tučných kousků, tak se mi v mezičase v omáčce úplně rozpadly ty nafouknuté předpřipravené knedlíky. Takže, poměrně chutná segedínská omáčka se zelím se proměnila v kejdu nejasného tvaru a hmoty velmi vazké.
Byl jsem v úplně obyčejné jídelně, která se skromně jmenuje - Jídelna. Nejsou tam židle, stojí se u umakartových stolů a meníčka svítí na vývěsní tabuli. Když jsem si objednával segedínský guláš, už byla zhasnuta plastová cedulka se sekanou, koprovkou, ovarovým kolenem, byť bylo zrovna poledne, sněden byl i řízek, prejt a také pečené kuře na bylinkách.
Můj Segedín Speciál byl celkem chutný, tedy přesněji řečeno - omáčka, zelí, jeden knedlík, co se úplně nerozmočil a těch pár gramů skutečného masa uprostřed bůčku. Já si nestěžuji, nepřišel jsem si dát humra, pražmu královskou ani francouzská husí játra s konfitovanými fíky. Ale stejně mi přijde, že by se Jídelna mohla trochu pochlapit.
Vždyť 89 korun za Segedín speciál v podniku bez obsluhy, v poměrně lidovém prostředí a snědený na stojáka, to zase není tak málo peněz. Nebo jsem úplně ztratil soudnost? Mám tyhle jídelny docela rád. Mám v nich dojem, že vše je čerstvé, dopoledne vařené, a když pospíchám a nepotřebuji číšníka, líbí se mi, že se obsloužím sám a že jím ve stoje, a že tohle české fast food strčí kdejakou smaženou hamburgrárnu do kapsy!
Jenže já od milovaného segedínského guláše očekávám, že bude český a dobrý, že mi dají kvalitní knedlík a libový vykoštěný bůček nebo plecko. Tady byl, libový, bohužel, jenom kuchař, co to všechno uvařil.
Myslím, že máme právo chtít kvalitní gastronomii i v těch nejjednodušších podnicích veřejného stravování v rozumném poměru cena/výkon. Naštěstí takovýchto Jídelen máme u nás na výběr docela hodně. Do této však teď dlouho nevkročím!
