Jan Jůn: Touha po zrušení brexitu zní z Bruselu, Paříže i mezi Brity
Pro britské brexitáře požadující odchod z Evropské unie byl uplynulý týden velmi nepříjemný. Z Bruselu totiž zazněla óda láskyplných hlasů, vyjadřující touhu po odvolání brexitu a setrvání Británie v unii s tím, že na to ještě není vůbec pozdě.
Vyjádřili se tak předseda Evropské rady Tusk a Evropské komise Juncker a z Evropského parlamentu se přidal i pan Verheugen a zazněla opět slova jako „katastrofa“ a „ztráta pro Británii i unii'“.
Co muselo brexitáře iritovat ještě více, byla stejná výzva francouzského prezidenta Macrona premiérce Mayové, jen pár hodin před jeho cestou do Británie. Podobné hlasy se opět ozvaly v debatě o vtělení zákonů unie do britského kodexu přímo ze sněmovny a její prounijní skupiny, posílené o exministryni školství Greeningovou.
Ta prohlásila, že jelikož naprostá většina mladých je proti brexitu, Británie se po něm do unie stejně vrátí. Navíc, delegace proevropských rebelů z řad poslanců různých stran byla v Bruselu jednat s pohlaváry unie. Prý o tom, aby v případě odvolání brexitu, třeba parlamentem, došlo k rychlé normalizaci vztahů.
Brexitářům nepomohlo trapné extempore pana Farage z UKIPu o výhře v novém referendu, ani náhlé ujišťování Borise Johnsona, zjevně v soukromé kapacitě, že oněch 350 milionů týdně na zdravotnictví, co by se prý - jak hlásal před referendem autobus brexitářů - po odchodu z unie ušetřilo a mohlo jít na zdravotnictví, bylo prý vlastně podceněním finančních výhod brexitu. Jakoby nebylo verdiktu statistiků, že nebyla započítána britská debata a číslo bylo značně nadhodnoceno.
Přispívat. Bez práva rozhodovat
Nikdo neví proč s tím „klaun“ Boris náhle přišel - asi chtěl brexit nějak pozitivně zvýraznit, ale nepomohlo to. Přiletěl pak totiž na návštěvu prezident Macron a nastavil ruku na 44 milionů liber na zlepšení bezpečnosti v Calais a dalších francouzských přístavech, kudy se dostávají do Británie nelegální migranti.
Jedná se o potvrzení mezivládní dohody o urychlení hraničních kontrol a prý za to Britům Francie za dva roky zapůjčí sedmdesátimetrový gobelín z Bayeux z 11. století o invazi Viléma Dobyvatele na ostrovy a zabití krále Harolda v bitvě u Hastingsu v roce 1066. Brexitářům by to však mohlo připomínat, že to tehdy Britové prohráli a to je v době brexitové nešťastné.
Do snahy o „detente cordiale“ v Sandhurstu, kde jednali slabá premiérka s rozštěpenou vládou a silný nepsaný vůdce unie - se opět zapletl klaun Boris s návrhem na most přes kanál La Manche. Přesto, že jeho zahradní most v Londýně - když byl primátorem - stál 97 milionů liber na přípravách a nakonec se nenašel investor.
I přes srdečná jednání obou vlád o spolupráci v oblastech jako obrana - tedy posílení Francouzů v západní Africe Brity s vrtulníky a britských jednotek v Pobaltí Francouzi - a také o výměně zpravodajských informací a boji proti terorismu, jakoby zůstala ve vzduchu nepříjemná pachuť.
Jde o Macronovu odpověď na závěrečné tiskovce, že když Britové chtějí odejít, ale zůstat v jednotném trhu jako Norové, budou muset přispívat do pokladny unie a řídit se jejím právem bez práva rozhodovat. A Mayová jen mlčela. Tak, babo, raď!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
