Makedonie není jen řecká, vzkazují bulharští nacionalisté Řekům
Bulharští nacionalisté nesouhlasí s tím, že si Řekové dělají výhradní nárok na zeměpisný název Makedonie a poukazují na to, že by si Makedonii mohli nárokovat i oni.
Informuje o tom server Balkan Insight.
Bulharské národní hnutí (VMRO-BND), nacionalistická strana, kterou vede bulharský ministr obrany Krasimir Karakačanov, potvrdila, že text, uveřejněný v neděli na jejích internetových stránkách, je jejím oficiálním stanoviskem.
Prohlášení nese titulek „Řekové, v případě Makedonie nemáte tak docela pravdu“ a přišlo poté, co v Soluni demonstrovalo 90 tisíc lidí s vlajkami a transparenty, na nichž byl třeba nápis „Makedonie je řecká“. Protestovali proti tomu, aby případné nové jméno tohoto balkánského státu obsahovalo slovo Makedonie, i kdyby bylo jen součástí víceslovného názvu jako třeba Republika Nová Makedonie.
Bulharské národní hnutí spolu s dalšími podobně laděnými stranami tvoří sdružení Jednotní vlastenci, které je koaličním partnerem formace Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) premiéra Bojka Borisova.
Nacionalisté chtějí přátelství
Podle názoru bulharských nacionalistů je oprávněné tvrzení Řeků, že současná Makedonie na své jméno nemá nárok. Nevidí ale důvod, proč by se nemohlo používat jako součást víceslovného názvu.
„I my Bulhaři bychom si mohli tato jména a místa nárokovat, ale nečiníme tak, neboť věříme, že cestou do budoucnosti je přátelství a velkodušnost, nikoliv připomínání starých sporů,“ čteme v dokumentu, zmiňujícím bulharské historické nároky na Makedonii.
„Proč by si Athény měly chtít tento název monopolizovat? Nezemřely snad s tímto jménem na rtech tisíce lidí, které dnes nazýváte slavofonními Řeky?,“ ptá se ve svém prohlášení strana, která tvrdí, že pokus Řeků úplně si přisvojit jméno Makedonie „nemůže tolerovat“.
Formace Bulharské národní hnutí se hlásí k tradicím Vnitřní makedonské revoluční organizace, podzemní skupiny, která působila na území dnešní Makedonie a Řecka od konce 19. století. Jejím cílem cílem bylo vyvolat povstání proti osmanské nadvládě.
V době komunismu bylo toto hnutí v Bulharsku zakázáno, v devadesátých letech se ale obnovilo jako nacionalistická strana. Hlásí se k „modernímu bulharskému nacionalismu“, známo je ale hlavně pro svůj netolerantní postoj vůči Romům, muslimům a imigrantům, uzavírá server Balkan Insight.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
