Adam Černý: Německo a debata o kvótách

26. leden 2018

Když se jednání vleče, ať už mezi zeměmi, či mezi lidmi, přijde vhod změnit téma. Přesně tento postup nabídl německý ministr vnitra Thomas de Maizière na čtvrtečním setkání v Sofii.

Novinářům se svěřil, že pro vládu v Berlíně je důležitější dospět k dohodě o chystané reformě azylového systému, než se kolem dokola točit na tématu kvót, podle nichž mají být přerozdělováni uprchlíci ze zemí, kde se jich nahromadil velký počet.

Zmíněný systém byl sice schválen, ale některé země, včetně Česka, pro něj nejenže nehlasovaly, ale navíc ještě odmítly se schválenými pravidly řídit. Některé si však počínaly obratně a jiné jako třeba právě Česko vsadily na přímý bojkot.

Ale například Slovensko, které kvóty kritizovalo, si vystačilo s tím, že donekonečna prověřovalo, zda jsou případní uchazeči o azyl tábořící v Řecku či v Itálii z bezpečnostního hlediska vhodní. I když takový postup by se dal označit za obstrukci, vládě v Bratislavě se vyplatil, protože na rozdíl od Prahy ji nehrozí peněžní sankce za porušení dohodnutých pravidel.

Odmítavý postoj vůči kvótám hlavně ze středoevropských zemí nebyl jediný problém blokující debatu o reformě azylového systému. Stejně, ne-li mnohem důležitější, je, že systém založený na přerozdělovacích kvótách nefungoval.

Ministr vnitra Thomas de Maiziére vyzval obyvatelstvo, aby si pořídilo krizové zásoby potravin

Problém řešit společně

Zaprvé, ačkoli se počítalo, že se postupně přemístí na 160 tisíc azylantů, nakonec jich bylo pouze něco málo přes 25 tisíc, tedy zlomek z původně předpokládaného počtu.

Zadruhé, přerozdělování uprchlíků nepočítalo s tím, že i ti uprchlíci, kteří utíkají před humanitární nebo válečnou katastrofou, se budou snažit dostat do zemí bohatších nebo s celkově vstřícnějšími podmínkami.

Nefunkčnost kvót spolu s jejich odmítáním zeměmi Visegrádské čtyřky, k nimž se v poslední době připojila vláda ve Vídni, měla dva důsledky. Jednak se zablokovala debata o reformě azylového systému, který země uvnitř schengenského prostoru, kde jsou zrušeny hraniční kontroly, potřebují, jednak neúměrně zatížila státy na jižní hranici Evropské unie, především Řecko a Itálii.

Pokus spolkové vlády nynější situaci odblokovat je proto třeba vítat, ale zastánci kategorického odmítání jakýchkoli uprchlíků by ho neměli přeceňovat. Největší zastánce kvót, Berlín, sice veřejně připustil to, co kritici kvót tvrdí dlouho, totiž že nefungují, zároveň je zřejmé, že země v schengenském prostoru musejí najít dohodu, jak napříště problém uprchlíků společně řešit.

Migrace

I ministr de Maizière v Sofii podotkl, že otázka, co si počít, pokud by se měla vlna uprchlíků opakovat, by se měla řešit až na konci debat, ale že na ni bude nutno odpovědět.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.