Radko Kubičko: Dalších pět let s prezidentem Zemanem

29. leden 2018

Co se mělo stát, stalo se. Prezident Miloš Zeman vstoupí do svého druhého pětiletého období. Starý unavený lev ještě uměl zařvat, i když ho mnozí odepisovali a posílali do penze na Vysočinu.

Naproti tomu čerstvý, ne zase o tolik mladší, ale na první pohled zachovalejší profesor Jiří Drahoš, uznávaná vědecká autorita, v politice ale naprostý amatér, nakonec nepřesvědčil.

Výsledek je ale těsný, natolik těsný, až to svádí k domněnce, že kdyby proti Zemanovi šel přece jen o něco politicky silnější kandidát, mohl ho porazit. Tak o tom mluvily průzkumy, první kolo je Zemanovo, druhé Drahošovo.

Volba prezidenta České republiky

Miloš Zeman si ale odstranil z cesty všechny potenciální konkurenty. Jako reprezentant silné antiuprchlické, populistické, nacionalistické rétoriky šel jako takový do volebního souboje sám.

Za ním byla nezpochybnitelná politická zkušenost, umění vládnout, stále skvělé řečnické schopnosti, fenomenální paměť i neselhávající instinkt, tedy schopnost odhadnout, jaká témata rezonují společností. Zmobilizoval další voliče, i když potenciál zdál se vyčerpaný.

Proti stála jistá okoukanost, únava, selhávající zdraví, nezdravý životní styl, skandály z minulosti, za které nesl přinejmenším politickou odpovědnost, okolí problematických spolupracovníků a strach z nezápadní orientace na autoritativní režimy. Neprospěla mu ani, eufemisticky řečeno, volnost při práci s fakty.

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš s manželkou Evou zdraví novináře a hosty v pražském Kongresovém centru

Nezanedbatelnou roli ale hrála Zemanova motivace, kterou ze sebe nakonec vykřesal a také pojmenoval ve vítězném projevu, je to jeho poslední bitva, politické vítězství, po kterém už nebude žádná prohra. Už podruhé bude moci odejít z politiky s nálepkou neporazitelnosti.

Proti Jiřímu Drahošovi se naopak spikly snad všechny živly. Spolehnout mohl prakticky jen na sílící antizemanovskou, ale nejednotnou opozici. Sám se projevil jako skutečný Zemanův antipól, pohříchu se vším všudy.

V kampani sázel na slušnost, neagresivnost, bezúhonnost seriózního vědce, kompetentnost svých spolupracovníků, i když v jiných oborech než v politice. Proti němu stála politická nezkušenost, nervozita při debatách, necharismatičnost, frázovité vyjadřování, chyby při komunikaci.

Dalších pět let se Zemanem

Miloš Zeman

Koneckonců, potvrdilo to i první kolo volby. Přestože Drahošův tábor donekonečna citoval průzkumy veřejného mínění, že jen on má naději vyhrát nad Zemanem a že volit někoho jiného je riskantní, skoro čtyřicet procent voličů se přesvědčit nedalo a dalo právěže riskantně hlas jinému kandidátovi.

I ve druhém kole se hlasy kandidátů, kteří ho podpořili, nesečetly. Po jistou dobu hrál se Zemanem vyrovnanou partii jen díky tomu, že i Zeman udělal množství politických chyb a značnou část společnosti od sebe odradil otevřenými urážkami na její adresu a blahosklonným postojem, že o její hlasy ani nestojí.

Miloš Zeman v březnu začne své další pětileté období. Slíbil, že v něm bude pokornější. Jenže když se podíváme na jeho s jednou přestávkou skoro třicetileté politické období, jeho profil je zhruba stále stejný. Je představitelem razantní politiky. Užívá v ní silné, snadno zapamatovatelné slogany na hraně demagogie.

Uznává jen silné hráče, poraženými pohrdá. Své tahy promýšlí daleko dopředu před ostatními, a pokud něco dělá, vždy s nějakým úmyslem. Uzavírá jen taktická spojenectví. Pokud mu hrozí prohra, šikovně změní taktiku, cynicky popře dosud vyřčené a zcela bez sentimentu obětuje spoluhráče. Řídí se starodávným heslem Rozděl a panuj.

Komentátor Radko Kubičko

A tak i ze zvolení Zemana vyplývá další postup ve vládní a poslanecké povolební politice. Ideálem vždy pro něj byla menšinová jednobarevná vláda, která obratným taktizováním získává podporu pro sebe i své kroky. K tomu bude nadále tlačit předsedu hnutí ANO Andreje Babiše nebo - kohokoli jiného.

Spustit audio