Nový polský zákon o dobrém jménu země budí kontroverze, Izrael proti změnám protestuje

V sobotu 27. ledna, tedy v den, kdy si svět, jako už každoročně, připomínal hrůzy holocaustu, se začala odvíjet diplomatická přestřelka mezi Polskem a Izraelem. Důvodem je to, že polští poslanci v pátek schválili kontroverzní zákon údajně ochraňující dobré jméno Polska ve světě, který zakazuje dávat zemi do souvislosti se zločiny nacistů. O tématu se ve svém článku rozepisuje rakouský deník Der Standard.

Noviny uvádějí, že kvůli přijetí legislativy musela izraelská velvyslankyně v Polsku Anna Azariová nečekaně změnit svůj proslov u příležitosti vzpomínkové akce v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Diplomatka v projevu poslance vyzvala, aby znění zákona přepracovali.

Problematická pasáž

Za problematickou považuje Azariová – stejně jako izraelský premiér Benjamin Netanjahu – pasáž, ve které se píše: „Každý, kdo veřejně a v rozporu s fakty polskému národu připíše zodpovědnost nebo spoluzodpovědnost za zločiny spáchané Třetí říší, bude potrestán pokutou nebo odnětím svobody až do výše tří let.“

Podle Azariové by tak mohli být trestně stíháni rovněž přeživší a svědci nacistických zločinů. Netanjahu zase Varšavě vytknul, že nemůže samovolně přepisovat dějiny a popírat vědecky prokázanou spoluvinu za vyvražďování Židů, a to nejen ze strany polského obyvatelstva.

Sejm - polský parlament

Už v roce 2016, kdy polský Sejm projednával podobný zákon, Izrael vzkázal, že by taková norma zamezila vědeckému výzkumu holocaustu. V té době se to týkalo bádání o polských pogromech vůči Židům v roce 1941. Podle výzkumníků se jednalo o asi 60 útoků, přičemž k většině z nich doposud chybí detailní studie, vysvětluje Der Standard.

Na čí straně je vina

Současné vedení polského Institutu národní paměti (IPN) ale říká, že nejznámější pogrom v obci Jedwabne nespáchali polští křesťané, ale Němci. Takové tvrzení však odporuje dosavadním výsledkům bádání. Jednoznačně nemluví ani politici. Například ministryně školství Anna Zalewska v jednom rozhovoru na téma pogrom ve městě Kielce, který se odehrál v roce 1946, jako viníky označila antisemity, nikoli Poláky.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tak podle rakouského deníku v souvislosti s vinou za holocaust vytváří dichotomický obraz přítele a nepřítele, který viníky rozděluje podle etnik na Němce, Rusy nebo Ukrajince. „V případě Poláků ale uplatňuje definici o tom, že polský občan antisemita být nemůže. Další problém v souvislosti s novým zákonem představuje kolaborace Poláků s nacisty, o které ale zakrátko vyjdou hned dvě nové publikace,“ uvádí Der Standard.

autor: rer
Spustit audio