Populistická vlna v Evropě opadla, hodnotí redaktor. Problémem tradičních stran je i politická korektnost, říká odbornice
Sledujeme v Evropě nárůst populismu? Co nám napověděly volby v Česku, Finsku, Německu, Rakousku, Francii nebo Nizozemsku? A co můžeme čekat od voleb v Itálii nebo Maďarsku?
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska se domnívá, že populistická vlna už o něco opadla. „Byly tu předpovědi, po referendu o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, jak v roce 2017 populisté dobydou Evropu, a viděli jsme, že se to nestalo. Samozřejmě dostali miliony hlasů, to jsou velká čísla, ale oni sami čekali víc.“
Thomas Kulidakis, komentátor Českého rozhlasu Plus: Migrace i finanční krize byla živou vodou, přímo studnicí pro populistické strany. #speciálPlus
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 31. ledna 2018
Hosté:
Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin
Thomas Kulidakis, komentátor Českého rozhlasu
Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR, FSV UK
Josef Kašpar, spolupracovník Českého rozhlasu v Itálii, redaktor italské veřejnoprávní televize RAI
Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik
Jaké problémy mají tradiční politické strany? „Problém klasických politických stran je jednak faktický, že strany, které byly u moci, nedokázaly efektivně řešit problémy, které přicházely, a jednak komunikační, protože v politické komunikaci je nyní hodně ukotvena politická korektnost. Ta v podstatě znamená, že o některých věcech se prostě nebavíte, nenazýváte je pravými jmény. A toho se nové strany chytly, snažily se přiblížit více voličům, kteří zjednodušují pojmy, dívají se na ně jednoduchou optikou, nazývají je tak, jak jsou zvyklí,“ popisuje Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na FSV UK.
To,že populisté často upozorňují na témata, která byla dosud upozaděna, ještě neznamená, že o nich mluví pravdivě. Mohli bychom si udělat analýzu toho, jak Marine Le Pen, Tomio Okamura, Miloš Zeman, Geert Wilders ad. prostě o řadě věcí lžou: @OndrejHouska,@Hospodarky pro @CRoPlus
— Pavel Vondra (@pavelvond) 31. ledna 2018
Podle Hejlové nové strany, které se dostanou k moci, postupně ztrácí kouzlo, ale nějaký čas to trvá. „Pro antisystémovou stranu je ideální, když dostane podporu třeba 10 nebo 15 %, někomu stačí 7 %, a v tu chvíli je v opozičních lavicích, má své jisté, má vliv, přístup do médií, má peníze na provoz a výplaty, ale co je nejjednodušší ze všeho v politické sféře – kritizovat z opozice a nemít tu zodpovědnost. Ale když se daný politik dostane k moci, tak najednou stojí před těžkými rozhodnutími,“ shrnuje komentátor Českého rozhlasu Thomas Kulidakis.
Ekonomické faktory k vysvětlení vzestupu populismu nestačí. V řadě zemí, kde populisté bodují, včetně Rakouska, Polska a ČR, ekonomika šlape. Tím hlavním faktorem je politika identitárního strachu, kterou populistické strany nesou: Jacques Rupnik,@sciencespo pro @CRoPlus
— Pavel Vondra (@pavelvond) 31. ledna 2018
Proč jsou antisystémové strany tak populární? Cílí v evropských zemích na stejné voliče? A co nás čeká během italských parlamentních voleb? Poslechněte si celý speciál Českého rozhlasu Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.