Nové limity donutí ČEZ zavřít až třetinu hnědouhelných elektráren, doufá člen Greenpeace

13. únor 2018

Česku podle ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera z hnutí ANO hrozí zvýšení cen elektřiny a tepla kvůli přísnějším limitům na znečištění ovzduší, které zavádí Evropská unie. Česká vláda se ovšem nakonec nepřipojila k žalobě na limity, kterou u Evropského soudního dvora podává Polsko.

Podle Jana Rovenského z hnutí Greenpeace jsou nové limity velmi kompromisní, jsou například mírnější než limity pro nové elektrárny v Číně. Polská snaha na jejich zrušení by prý měla zásadní dopady na zdraví české populace, zejména na Ostravsku.

„Bylo by naprosto absurdní, pokud bychom pomáhali polským energetickým firmám dál udržovat úroveň znečištění, která ohrožuje naše občany ve Slezsku,“ vysvětluje vedoucí energetické kampaně Greenpeace, proč je správné, že se Česká republika k polské žalobě nepřipojila.


Zpřísnění limitů vidíme jako rozumnou příležitost, jak snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny. Je tam i vazba na těžební limity a bourání obcí v severních Čechách.Jan Rovenský

Jan Rovenský připouští možnost výjimek pro teplárny, pokud by nové limity měly přinést drastické zvýšení cen tepla. „To ale neplatí pro velké hnědouhelné elektrárny ČEZu, které fakticky vyrábějí elektřinu na vývoz a způsobují většinu znečištění,“ upozorňuje.

Rovenský připouští, že poslední zpřísnění se může zdát malé v řádu jednotek procent. „Je to ale hraniční hodnota, která rozhodne o tomu, zda některá ta zařízení zůstanou v provozu. ČEZ by tak mohl zavřít až třetinu svých uhelných elektráren, což nebude znamenat nic hroznějšího, než že Česká republika přestane masivně vyvážet elektřinu,“ myslí si.

Nesplnitelné limity

„Zpřísnění limitů je v některých ohledech takové, že technologie nejsou na trhu. Třeba u limitu rtuti, který byl pro české hnědé uhlí nastaven velmi nerealisticky. Nemůžeme tedy říct, kolik to bude stát,“ říká předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

kouř z komínů, smog, ovzduší

Evropská komise podle něj porušila základní princip, že potřebné technologie musí být ozkoušené. Hájek připomíná, že Evropská unie už v roce 2010 zpřísnila emisní limity zhruba na polovinu původních hodnot, platit mají od roku 2020.


Nové limity nijak významně nezlepší ovzduší. Velká energetika je výrazně minoritním znečišťovatelem. Tím hlavním jsou dnes pevná paliva v domácnostech a doprava.Martin Hájek

„S tím není zásadní problém, teplárny a elektrárny se přizpůsobily. Předmětem sporu je další nařízení Komise, které ty limity dále zpřísňuje. Ne nějak dramaticky, takže životnímu prostředí to nic zásadního nepřinese, ale firmy nevystačí s draze pořízenými technologiemi,“ tvrdí Hájek.

Česká republika se podle něj měla k polské žalobě připojit, protože jako vedlejší účastník řízení by měla přístup k informacím o průběhu sporu. Hájek očekává, že potrvá několik let a jeho výsledek pro nás bude zásadní.

„Pokud by skutečně Česká republika chtěla informace, ale zároveň se nepřipojit ke zlovolnému úsilí Polska, mohla se přidat k žalobě na straně Komise. Takovou účast bychom nadšeně podporovali,“ reaguje Rovenský.

autoři: tpa , ert
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.