Jak mozek zprostředkovává svět kolem nás? Vidíme realitu? Rozhovor s neurovědcem Jiřím Horáčkem

21. únor 2018

Mozek si s člověkem pěkně zahrává. Pravdivý obraz o realitě asi moc nedává. Dokazují to halucinace nebo duševní poruchy. Jak s realitou souvisí sny?

Mozek člověku zprostředkovává svět kolem. A není to skutečná realita, ale jeho výplod. „Nemáme úplně jasno v tom, jestli obrazy, které nám mozek o okolním světě poskytuje, odpovídají tomu, jak ta realita doopravdy vypadá,“ přiznává psychiatr a výzkumník v oblasti neurověd Jiří Horáček.

Halucinace jako důkaz

„Nevíme, jak činnost mozku souvisí s tím, co prožíváme. Jak mozek vytváří ten vnitřní svět. Víme, jak mozek reaguje, ale to protnutí mezi hmotným a mentálním světem je to, co nám doposud zásadně uniká.“ Důkazem jsou prý psychické poruchy. „Malou změnou se svět změní a vypadá pro člověka úplně jinak. Obraz světa kolem nás asi úplně přesný není.“

Do centra výzkumu se teď dostávají i halucinogenní látky. „Mají význam i pro psychiatrii a vývoj psychofarmak. Pomocí halucinogenů můžeme modelovat třeba schizofrenii a pak zkoumat, jaké léky na ní účinkují.“ Možná pomůžou i při depresích. „Výzkum naznačuje, že by mohly urychlit nástup léků na depresi, které jinak začínají účinkovat až třeba po měsíci.“

Mozek může spustit nemoc

Ale jsme teprve na začátku a není to návod k tomu, aby se lidé s depresí teď vrhli do lesa a začali sbírat lysohlávky,“ varuje odborník. Připuští dál, že kooperace mezi mozkem a zbytkem těla je těsnější, než se vědci dřív domnívali. Mozek tak může spustit nemoc. „Někdo dostane ze stresu vředy nebo vysoký krevní tlak.“

A jakou roli v našem mozku hrají sny? „I ve spánku je nervový systém vysoce aktivní. Fixuje se zkušenost z předchozího dne a dochází k regeneraci. Sny mají jistou informační hodnotu a psychoanalýza s nimi pracuje. Ne každý snový symbol je ale univerzální. Když se vysvětlují sny s cílem člověku pomoci, hledáme individuální symboliku každého snového obrazu.“

Mozek je v trvalé přestavbě

Podle vědce mozek začíná stárnout brzy. „Do puberty dozrává a pak začíná pomalé stárnutí. První děj je snížení schopnosti učení. Proč? Aby mozek začal využívat nabytých schopností spíš, než aby se učil. Každý rok pak přicházíme o několik málo procent jeho objemu.“

Přesto by se člověk měl celý život učit novým věcem. „Mozek je v trvalé přestavbě. V průběhu života se schopnost plasticity snižuje, takže čím je člověk starší, tím víc by měl zatěžovat mozek novými informacemi. Stimulují mozek a dokáže to zabránit třeba demenci,“ radí Jiří Horáček.

Jiří Horáček
autoři: eh , Stáňa Lekešová
Spustit audio

Související