Jana Kořínková: Děti dnes rozeznají různé druhy dinosaurů, ale krávu od koně ne

23. únor 2018
Publicistika

Děti dnes znají spíše dinosaura, než krávu a poznají spíše kiwi, než rybíz nebo angrešt. To je známý fakt, s nímž se snaží bojovat některé školy a instituce. A také rodiny. Více se dozvíte z fejetonu Jany Kořínkové.

O minulém víkendu jsme si užívali našeho čtyř a půl letého vnoučka. Žije s rodiči v Praze blízko Anděla. Šla jsem se s kloučkem podívat na koníčky, kteří pobíhají v ohradě u plzeňského Šídlovského rybníka. Když jsme se přiblížili, radostně zvolal: babičko, kravičky!

Dlužno přiznat, že umí popsat naši sluneční soustavu, namaluje sopku a vysvětlí, jak z nitra země tryská láva. Barvy popíše česky i anglicky a počítá do desíti. Zvířata zná, v Praze s mámou a tátou navštěvuje zoologickou zahradu, ale nejvíc času tam tráví u slonů a opic. Krávu snad proto popletl s koněm.

Takže program příští návštěvy je jasný - půjdeme do plzeňské zoologické zahrady na Lüftnerku a mezery ve vzdělání tam snadno doženeme.

Zrekonstruovat tento statek v roce 2001 byl úžasný nápad. Dnes jej tvoří 2 velké budovy staré víc jak 170 let. Byly v katastrofálním stavu, dokonce se uvažovalo o jejich demolici. V zoologické zahradě sloužily jako provizorní sklady a nouzová karanténa. V druhém roce nového tisíciletí však pracovníci zahrady vlastními silami zrekonstruovali horní hospodářskou budovu a po čase se podařilo dát nový život i té spodní části statku.

Nově vytvořené nebo obnovené byly výběhy hospodářských a domácích zvířat, která se postupně objevila prakticky v plné škále: kůň, skot, ovce, koza, prase, králík, pes, kočka, kur domácí, kachna, husa, holub a krocan. Malí a velcí návštěvníci se mohou stále těšit ze spousty mláďat. Na přelomu letošního ledna a února se například narodily ovce šumavky, valaška a je zde roztomilý kozlík kozy girgentánské.

Statek Lüftnerka

Na půdě horní budovy sídlí sovy a fretky, v přízemí krávy a koně, včetně ukázek potřeb k jejich chovu. Ve venkovních expozicích jsou bylinky, ovocné stromy, staré plodiny a informace o jejich pěstování. Ve spodní budově byla v první fázi oživena zejména kovárna a truhlárna. Na statku nechybí ani holubník a starodávně vyhlížející vyřezávané úly pro včely.

Po důkladné rekonstrukci je dnes rovněž spodní budova Lüftnerky využitá od sklepu až po střechu. V podkroví je vzdělávací centrum, ve kterém se školní děti nenásilnou, hravou formou učí o přírodě. Poznávají živočichy z celého světa, kteří žijí v zoologické zahradě, dozvídají se, že mnozí z nich ve své domovině ubývají a jak tady přispívají k jejich záchraně. Seznamují se s užitečnými rostlinami, keři a stromy. Děti tu mohou po celý školní rok navštěvovat zajímavé kroužky, o prázdninách se zúčastňují příměstských táborů. Zájem je obrovský, děti, učitelé i rodiče jsou nadšení.

Co je zvlášť přínosné, od samého počátku slouží Lüftnerka akcím, připomínajícím život našich předků. V zimě je to masopust, pak Velikonoce, přes festival starých řemesel, vinobraní, až po řadu adventních setkání, která vrcholí živým betlémem.

Tuto neděli budou zájemci společně vyhánět zimu z plzeňské kotliny. Maškarní průvod vyjde ve 14 hodin od 7. základní školy na sídlišti Vinice. Přes statek Lüftnerka v Zoologické a botanické zahradě města Plzně (pro účastníky akce bude vstup zdarma) a Kilometrovku dojde až před radnici. Tady jeho vůdčí postava Jaromil IX. oznámí, že Zima už dostala z plzeňské kotliny vyhazov a její přátelé za ní budou muset napříště do hor.

Plzeňský MLS

Velké veselí vypukne u radnice před šestnáctou hodinou, kdy bude Zima spoutána, zavřená do rakve a uvězněná v městské šatlavě. Odpoledne uzavře soutěž v pojídání masopustních koblih nazvaná Plzeňský koblížek a vyhlášení koblihového krále a prince pro rok 2018.

Jara chtivý průvod bude po celé trase doprovázet a písničkami obveselovat malá lidová muzika Plzeňský MLS.

Škoda, že nemůže být náš vnouček v Plzni o nadcházejícím víkendu. Skolila ho i jeho tátu chřipka. Tak někdy příště…ale vy ostatní si můžete vyhánění Zimy z plzeňské kotliny dosyta užít!

autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.