Budoucnost patří bioplastu. Teď s ním ale opatrně

„Tady máme zrovna sáček, který tam někdo hodil,” ukazuje u komposteru v ekologické organizaci Ekodomov odborník na kompostování Tomáš Hodek.

„Není rovnítko mezi rozložitelným a kompostovatelným, protože kompostovatelný skutečně degradují na základě bakteriálního rozkladu, rozložitelné plasty můžou degradovat na základě chemické reakce, třeba se vzduchem. Kompostovatelné plasty, které jsou vhodné do kompostu, musí degradovat pomocí procesu kompostování, startování rozkladu je v kompostu,” vysvětluje.

Nejasné termíny

Nedá se dát rovnítko mezi bioplast a biodegradovatelný polymer. Jan Merna

Když tedy budeme mít sáček doma v šuplíku dva roky, bude mírně křehnout, ale nerozloží se. Termínů, které kolují kolem takzvaných biotašek, je ještě mnohem víc. Podle docenta Jana Merny z Vysoké školy chemicko-technologické je velmi rozdílně často chápán i základní termín - bioplast.

„Je to plast, který je založený na nějaké obnovitelné surovině. To ale ještě neznamená, že takový polymer musí být rozložitelný. Nedá se dát rovnítko mezi bioplast a biodegradovatelný polymer,” říká.

Když je na sáčku napsané „bioplast”, ještě nevíme, jestli vznikla z biologických surovin nebo je biologicky rozložitelná. „To není úplný popis. Pokud by taška byla kompostovatelná, mělo by to na ní být označeno nějakým popiskem,” dodává.

Certifikátů je hned několik, kompostovatelné plasty by se měly rozkládat v ideálních podmínkách do tří měsíců. Reálně pak zhruba do půl roku. Bez certifikátu může být složení a kvalita sáčků prakticky libovolná.

Brambory a kukuřice

Výsledkem rozloženého sáčku by měl být jen oxid uhličitý a voda, což kompost nijak nevyživuje, ale ani mu neškodí. Pokud se ale takový sáček dostane do recyklovaného plastu, může nakonec nadělat víc škody než užitku.

Kromě toho, že bioplasty nelze klasicky recyklovat, je jejich výroba i energeticky a ekologicky náročnější|foto: Fotobanka Profimedia

„Znehodnotí plastový odpad. U petlahví je to jednoduché, docela dobře se vytřídí. Pokud by se ale mezi takovou petlahev vloudila jedna lahev z polymléčné kyseliny, dokáže znehodnotit materiál z desetitisíce lahví,” říká Merna. Proto by se mělo s rozložitelnými plasty šetřit a používat jen tam, kde je to nezbytné.

„Kompostovatelné sáčky se musí z něčeho vyrobit, konkrétně brambor nebo kukuřice. Vyrábět kompostovatelné sáčky jen proto, že jsou kompostovatelné, nedává žádný smysl. Minimalizace užití je naprostý základ,” uzavírá ekolog Tomáš Hodek.