Jan Fingerland: Čínští investoři – dobří sluhové a špatní páni?

1. březen 2018

Tak Slavia už je nejen v rukou čínské firmy CEFC, ale teď dokonce i zastavená. A co víc, Jie Ťien-ming, předseda představenstva téže firmy, je vyšetřován pro podezření z ekonomické kriminality. Je to dost vážná zpráva i pro sparťany nebo baníkovce. CEFC je jedna z největších firem v Číně, její původ je tak trochu nejasný. Ví se jen, že má cosi společného s čínskou vojenskou rozvědkou, a také asi i s čínskými nacionalistickými kruhy.

Již dříve řada českých ekonomů upozorňovala, že slibovaný příliv čínských investic nemusí být tak rozsáhlý, jak zněl původní příslib, a také že tyto peníze neznamenají nutně přísun energie pro rozvoj českých firem, ale spíše nákup již existujících a úspěšných podniků.

Peníze někdy nevoní

Podívejme se však na otázku čínských investic obecněji. Čína je velká země s rychle rostoucí ekonomikou. Je tedy zákonité, že chce investovat, a to i na Západě – k oboustrannému prospěchu. Tento trend zesílil během krizových let, od roku 2010 se odhadované čínské investice v Evropě zvedly až patnáctkrát.

I dobrých věcí může být někdy příliš mnoho. Pokrizové čínské nákupy v Evropě se zaměřovaly z velké části na oslabené jižní křídlo, od Řecka po Portugalsko. Podle listu Financial Times se státy s vysokým podílem čínských investic podílely na odvrácení kritiky kontroverzních čínských kroků v Jihočínském moři. Sleva tedy nebyla zadarmo.

Západ zpozorněl

Velký zájem měli čínští investoři i o firmy v blahobytnější části Evropy. V tomto případě šlo často o získávání velmi pokročilých technologií – nejen s přihlédnutím k tomu, že některé firmy, včetně CEFC, mají zřejmě cosi společného s bezpečnostními strukturami čínského státu. Mluvilo se také o tom, že jde vlastně o způsob obcházení zbrojního embarga, které se nedodržuje dostatečně důsledně.

Čínské peníze

Západní státy, včetně Německa, už otevřeně varují před nebezpečím jistého druhu čínských investic, například do strategicky důležitých odvětví nebo nákupu firem, které vlastní bezpečnostně citlivé technologie. Také Evropská komise pracuje na mechanismu, který by vytipoval nejcitlivější body evropské bezpečnosti.

Evropská opatření však jsou podle odborníků stále mnohem měkčí, než jaké lze najít třeba v Japonsku nebo USA. Čína naši část světa také vnímá jako teritorium, které je v řadě ohledů jednodušší politicky, protože je rozdělené a nevystupuje jako rival čínských geopolitických ambicí – oproti Americe, ale i Rusku nebo Indii.

Debata o zvýšené citlivosti vůči přílivu čínských peněz je ostatně také zajímavým příspěvkem do nové debaty o přednostech a nevýhodách prohlubování volného obchodu – Evropa zjišťuje, že země jako Čína na dodržování pravidel svobodné výměny momentálně vydělávají více.

U nás na Východě

Nový čínský vládce - Si Ťin-pching

Zcela samostatnou kapitolou je pak čínská přítomnost v bývalém komunistickém bloku. Podle čínských údajů investoval Peking jen v rámci Nové Hedvábné stezky do středo- a východoevropských zemí kolem 9 miliard dolarů.

Bývalý srbský premiér a nynější prezident Aleksandar Vučić si efekt čínských peněz pochvaluje, předseda maďarské vlády Orbán dokonce tvrdí, že postkomunistické státy o čínské peníze soutěží. O slovech českého prezidenta ani nemluvě. Příběh jihoevropského výprodeje však tak útěšný není. Nemluvě o Africe, kde příliv čínských peněz a s tím spojené korupce přinesl řadu problémů. Česká republika by tedy měla být přinejmenším obezřetná.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching po svém znovuzvolení prohlásil, že chce ze své země udělat supervelmoc s globálním dosahem, a to i prostřednictvím ekonomické expanze v zahraničí. Zároveň se čínská vláda netají tím, že chce odliv peněz do zahraničí více regulovat. Zůstanou tedy zřejmě hlavně vysoce ziskové investice, totiž ty, které se vyplatí finančně – nebo politicky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.