Soukromé školy podněcují konkurenci, říká předseda jejich sdružení. Některé ale nedostanou akreditaci

2. březen 2018

Dnešní Plus

Provozovat soukromou školu v České republice může být poměrně adrenalinový sport. Opakuje se totiž situace, kdy se školy ocitají v nejistotě kvůli akreditaci od ministerstva školství. Loni ministerstvo vyhovělo jen polovině žádostí, podle náměstka ministryně školství Václava Pícla jsou podmínky nastavené stejně pro státní i soukromé školy. „Musí především splňovat materiální, finanční a personální podmínky. Škola také musí být v souladu s dlouhodobým záměrem ministerstva i kraje," řekl Pícl České televizi.

Podle Hospodářských novin dostaly některé školy minulý týden z ministerstva upozornění, že akreditaci pravděpodobně nedostanou. Podle předsedy Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Vladimíra Koldera se stává, že škola splní všechny podmínky pro akreditaci, ale nezíská ji.

Zařazením neveřejných škol se rozšiřují možnosti a podněcuje se konkurence mezi školami.Vladimír Kolder

„Mrzí nás, že některá stanoviska příslušných odborů ministerstva školství a státní správy celkově jsou svým způsobem irelevantní. Opírají se totiž o nicneříkající prohlášení, že je v okolí dostatečná kapacita veřejných škol, nebo o formulace typu, že je škola v nesouladu s dlouhodobými záměry rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, což v mnoha případech není pravda,” říká.

Není dostatečná kapacita státních škol v daném místě pochopitelným důvodem? „Myslím si, a dalo nám za pravdu i poslední šetření OECD, že právě zařazením neveřejných škol se jednak rozšiřují možnosti, aby si jejich děti mohly vybrat svoji vzdělávací cestu, a kromě toho podněcují soukromé školy konkurenci mezi školami. Vedou jak veřejné, tak soukromé školy k tomu, aby se stále invovaly a zvyšovaly kvalitu,” odpovídá Kolder.

Jiný obsah, jiná vize

Znuděný student|foto: Freepik

Podle Bohumila Kartouse ze společnosti podporující vzdělávání EDUin je situace, kterou popisuje předseda Kolder, reálná. „Ze stanovisek ministerstva, které jsme měli možnost vidět, plyne, že se ministerstvo při argumentaci o zamítnutí opírá zejména o argument nenaplněnosti veřejných škol v dané lokalitě. To, jak říkal pan Kolder, je v rozporu s tím, co ministerstvu umožňuje zákon,” říká.

Školy, které jsou zařazené do rejstříku, mají po prvním roce nárok na totožné financování. „Vidím za tím nevyjádřenou snahu o zachování celistvosti vzdělávacího systému, ale je to tedy velmi nešťastné řešení, navíc naprosto kontraproduktivní,” tvrdí Kartous.

„Rodiče, kteří mají tendenci vyhledávat neveřejné školy, hledají cosi odlišného, nejsou určitě spokojeni s nabídkou veřejných škol. Společnými znaky neveřejných škol jsou často partnerský přístup, progresivnější metody vzdělávání a výchovy, postavené na jiném obsahu a vizi toho, co má vzdělávání dětem přinést,” podotýká odborník.