Do obklíčené východní Ghúty v Sýrii zamířila humanitární pomoc, boje přesto dál trvají

6. březen 2018

V obklíčené syrské enklávě východní Ghúta bylo v pondělí zabito nejméně 77 civilistů. Informuje o tom britský deník Guardian. To by znamenalo, že včera zemřelo nejvíce lidí ode dne, kdy Rada bezpečnosti OSN vyhlásila okamžité příměří a kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil na každý den pětihodinový klid zbraní. Lékaři v oblasti uvedli, že dalších 12 lidí přišlo o život už v neděli, jejich těla se ale našla až včera.

Podle Guardianu intenzivní boje pokračují i přes včerejší příjezd humanitárního konvoje, který do východní Ghúty dorazil 14 dní po začátku nové ofenzivy syrských jednotek, při které dosud zemřelo přes 700 civilistů. Konvoj tvořilo 46 vozidel a byl společnou iniciativou Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC), Syrského arabského červeného půlměsíce (SARC) a OSN. Měl dovést potraviny pro asi 27 tisíc lidí, v celé enklávě přitom uvázlo až 400 tisíc civilistů.

Jednalo se o vůbec první humanitární pomoc východní Ghútě za celé týdny. Humanitární pracovníci však Guardianu řekli, že syrská armáda nedovolila, aby do oblasti dovezli nezbytně nutné zdravotnické pomůcky. Kvůli pokračující střelbě pak musel konvoj oblast opustit ještě před tím, než vyložil celou potravinovou pomoc.

Děti nevidí slunce celé týdny

Ředitel komunikace Mezinárodního červeného kříže v Sýrii Paweł Krzysiek upozorňuje, že civilisté jsou v enklávě v mimořádně nebezpečné situaci. Popisuje, že tisíce civilistů se přes dva týdny musely schovávat ve studených sklepích bez přístupu k vodě a za špatných hygienických podmínek. „Přes 15 dní trvalo, než děti z těchto rodin mohly vidět sluneční světlo, vylézt ven kvůli těžkému ostřelování totiž nebylo možné,” vysvětluje Krzysiek.

Děti v oblasti se podle něj bojí jíst před ostatními lidmi, protože téměř všichni obyvatelé východní Ghúty hladoví. Proto mnozí lidé raději chodí do svých domů. V takové situaci jsou ale více ohrožení střelbou a mnozí z nich se stanou obětí leteckých útoků. Obyvatelé východní Ghúty jsou podle Krzysieka unavení, naštvaní, zoufalí, vyčerpaní a ztratili naději.

Asad nedovolí léčit úrazy, ani dialýzu pro své občany

Nálety a dělostřelecké bombardování oblasti navíc režim Bašára Asada a jeho šíitští spojenci doplňují o pozemní ofenzivu. Snaží se rozdělit východní Ghútu na dvě části a izolovat tak jednotky tamních povstalců. Ředitel pobočky Světového potravinového programu (WFP) v Sýrii Jakob Kern uvedl, že na řadě míst v regionu je kvůli bojům humanitární pomoc ochromena. Vyslovil naději, že ve čtvrtek by mohl dojet do východní Ghúty druhý konvoj s potravinovými balíčky pro dalších 70 tisíc lidí.

Syrské děti v uprchlickém táboře Zátarí v Jordánsku

Útoky na civilisty jako vojenská taktika

V neděli se nejtěžší boje odehrály v oblasti Bajt Sawa, v hustě zalidněné centrální části východní Ghúty. Civilisté tam utekli před střety mezi vládními jednotkami a povstaleckou skupinou Džajš al-Islám. Tisíce obklíčených lidí hledají útočiště před každodenním bombardováním ve studených sklepích a v podzemních úkrytech. Syrský prezident Bašár Asad se v neděli zařekl, že bude pokračovat v tom, co sám označuje za „bitvu proti terorismu“ ve východní Ghútě.

Humanitární organizace každopádně odepření dodávek zdravotnické pomoci a útoky na nemocnice v oblasti odsuzují jako záměrnou politiku Asadova režimu. Analytik Abdalkarím Iqzajíz na stránkách londýnského think-tanku Chatham House v únoru napsal, že už v minulosti režim Bašára Asada používal útoky na zdravotnická zařízení jako taktiku, jak donutit civilisty k přesunům na jiná místa, připomíná Guardian.

autor: mam
Spustit audio