Záhadná otrava bývalého ruského agenta v Británii: Skripal byl obětí FSB, říkají média
Britská vláda se podle středečních médií kloní k názoru, že bývalý důstojník ruské vojenské kontrarozvědky Sergej Skripal byl v britském Salisbury otráven ruskými tajnými službami. Moskva nicméně vše rozhořčeně odmítá, a také podle britských Timesů není jasné, zda by z toho měla mít nějaký prospěch. Na rozdíl od Alexandra Litviněnka, jehož jeho bývalí kolegové otrávili v Londýně v roce 2006, nebyl Skripal hlasitým kritikem Vladimira Putina. Žil v ústraní jako důchodce a jen občas přednášel britským vojákům.
„Podle starých zásad špionážního světa bývalí vyzvědači nebývají terčem pomsty, a už vůbec ne ti, kteří byli předmětem výměny za jiné agenty protistrany,“ tvrdí server Moscow Times. Podle něj se předpokládá, že z prozrazených a vyměněných agentů zpravodajské služby zkusí vymáčknout poslední zbytky informací. Pak svůj čas tráví už jen někde v ústraní. Nemají co nabídnout. Skripal byl zatčen v Moskvě za práci pro Brity v roce 2004. Dostal 13 let za špionáž. Vyměněn byl v roce 2010.
Důvod k nenávisti
Od standardních agentů se ale přeci jen lišil. Prozradil Londýnu krytí tří stovek ruských agentů v Británii. Moskva měla důvod ho nenávidět. To by však samo o sobě ještě neznamenalo, že bude riskovat „mokrou práci“, jak se ve slangu tajných služeb říká vraždě. „Snad jen kdyby dosud pracoval pro Brity dál, tak jako Litviněnko. I tak by ale šlo o rozchod s dosud převládající praxí,“ píše portál.
Kauza možná vypovídá méně o Skripalovi a více o proměnách poměrů v ruských tajných službách. Vojenská rozvědka GRU a její civilní odnož SVR, zahraniční zpravodajská služba, dosud symbolizují staré pořádky.
Hlavní slovo má ale v Rusku Federální bezpečnostní služba FSB, které je rovněž aktivní v zahraničí. Od ostatních se velmi liší – její lidé operují bez pravidel a zásad, s benevolentním souhlasem Kremlu. O starou etiketu se nezajímají, možná ji ani neznají. Je jim úplně jedno, zda jejich dobrodružství zkomplikují život ministerstvu zahraničí, často jednají mimo síť ruských ambasád. Bývají mnohdy amatérští, ale vždy jsou agresivní, rozepisují se Moscow Times.
Raději udeřit
Ostatní tajné služby nejspíš FSB strhává svým příkladem. Ty pak nechtějí budit dojem přílišných konzervativců či váhavých střelců. Akceptují „válečnou mentalitu“ – lépe je udeřit než vyčkávat. V Turecku i Rakousku došlo k zastřelení Čečenců. Před třemi lety byl ze své vlastní země unesen na rozkaz FSB estonský policista. A stín Litviněnkovy vraždy dál leží na britsko-ruských vztazích.
Proto každého napadne, že byl Skripal otráven. Pro Západ je to výzva. Staré zásady končí, prověřené metody odvet a odpovědí přestávají fungovat. Vyhoštění diplomatů, ostré interpelace v paramentu či předvolání velvyslance jsou dnes už jen bezzubými kroky. Odpověď musí být podle Moscow Times smysluplná, a přitom bolestivá i šokující, má-li zabrat. Což mimo jiné znamená, že musí být nečekaná.
Je čas pro rozhodnost, vynalézavost a schopnost přijít s asymetrickou odvetou. Takovou, jakou si Rusové dopředu nedokázali přehrát a zanalyzovat. Rozhodně by nemělo jít jen o staré známé vyhošťování diplomatů, radí server. Třeba by šlo udeřit na lidi blízké Kremlu, bez ohledu na to, zda jsou do kauzy zapleteni. Anebo lze slíbit vojenskou podporu Ukrajině, či zveřejnit nějakou informaci, která je pro Kreml nepříjemná. „Je-li za tím skutečně Moskva, je na čase jí ukázat, že porušení starých dobrých špionážních tabu něco stojí,“ doporučují Moscow Times.
Osud dvojitého agenta
Britský deník Daily Telegraph se naopak v komentáři provokativně ptá, zda zrádného ruského plukovníka nakonec nedostihl jeho osud? Málokdo prý věděl, že šlo o dvojitého agenta, který za boj proti Moskvě inkasoval 100 tisíc liber. Po letech v trestanecké kolonii byl vyměněn na Západ. Koupil si pěkný domek a penzi mu vyplácela tajná služba MI6.
Nedávno ale dostal šedesýti šestiletý muž strach o život. V posledních 14 dnech začal večer zhasínat doma, i když byl uvnitř, a vyhýbal se své oblíbené restauraci Railway Social Club, kam předtím chodil. Svou 33letou dceru Julii vyzval, aby za ním přiletěla z Moskvy, kde pracovala pro americkou společnost Pepsi. Byla tím jediným, co mu v životě zbylo.
Skripalova manželka Ljudmila zemřela před šesti lety na rakovinu. O rok dřív Skripalovi náhle přišli o syna Alexandra – ve 44 letech nečekaně podlehl selhání ledvin. Na dovolené v Petrohradě. „Dnes vypadá podezřele i jeho smrt,“ poznamenává Telegraph. Londýnské Timesy k tomu poznamenávají, že Julia přiletěla za otcem právě proto, aby s ním trávila nelehké chvíle okolo výročí Alexandrovy smrti. To připadlo na 1. března.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
