Nenápadná zídka na vršku na okraji Třebíče je pozůstatkem někdejšího popraviště

9. březen 2018
Česko – země neznámá

Na okraji Třebíče na Vysočině je kousek od frekventované silnice a panelového sídliště malý, asi sedm metrů vysoký vršek. A na něm stojí nenápadná polorozpadlá zídka. Jsou to pozůstatky někdejšího popraviště, kde ještě před nějakými 300 lety končily životy třebíčských delikventů.

„Hrdelní právo získalo město Třebíč pravděpodobně kolem roku 1335, když markrabě Karel povýšil městská práva na úroveň královského města Znojma,“ říká třebíčský patriot a znalec místní historie Pavel Heřman. Zajímavé bylo, že Třebíč nikdy neměla svého kata. Dojížděl tam popravčí ze Znojma. Poslední poprava v Třebíči proběhla v roce 1754. V té době už vznikal soudní systém jiného typu. Od poloviny 18. století tak popraviště chátralo a zarůstalo.

Je třeba říct, že zatímco dnes je šibeniční vršek v katastru města, na dohled z oken sídliště, ve středověku tomu bylo jinak. „Tady bylo jen pár zemědělských usedlostí,“ říká Pavel Heřman. Přesto tudy vedly důležité cesty, ze kterých lidé na šibenici viděli. Tehdy to mělo svůj účel. Oběšenci měli fungovat jako odstrašující příklad.

Za znovuobjevení třebíčského popraviště může náhoda. V 30. letech minulého století na tom místě probíhaly výkopové práce, při kterých dělníci narazili na zbytky zdiva a schodiště.

„Když odkryli asi 15 centimetrů zeminy uvnitř zdiva, našli ostatky dvou lidí,“ říká Pavel Heřman s tím, že lebky byly uložené mimo těla a jedna lebka nesla stopy po hřebíku. To mezi Třebíčany vyvolalo spekulace o možném čarodějnictví. Pitva prokázala, že ostatky patřily dvěma mladým mužům. Uloženy jsou teď na Starém hřbitově.

Spustit audio