Týden očima Petra Schwarze: Když ego vládne, důstojnost pláče

10. březen 2018

Názory a argumenty

Prezident Miloš Zeman se na dalších pět let ujal svého úřadu a učinil tak svým - doufejme neopakovatelným - stylem. Už zasedací pořádek hostů inaugurace ve Vladislavském sále Hradu napovídal, jak důstojný akt to bude, více než vážnost funkcí hostů totiž reflektoval prezidentovy sympatie.

Takže nedávný premiér Sobotka dostal místo až v poslední řadě, daleko před ním seděl třeba ředitel televize Barrandov Soukup, moderátorská hvězda proslulá schopností klást hlavě státu nejvstřícnější otázky, a jedno z nejčestnějších míst v první řadě obsadila manželka kancléře Mynáře, jejíž postavení ve státnické hierarchii spočívá právě v postavení manželky úředníka bez bezpečnostní prověrky.

Inaugurační projev věnovaný hlavou státu z velké části vyřizování si účtů pak přinutil některé politiky odejít, jeho nedůstojnost prostřednictvím svého institutu ostře odsoudil i Zemanův podporovatel a předchůdce Václav Klaus.

Komunistický poslanec Ondráček, zvaný pro svou službu vlasti při potlačování pokojných protikomunistických demonstrací v roce 1989 pendrekem „Mlátička“, rezignoval na funkci šéfa komise pro kontrolu GIBS, do které byl zvolen minulý týden, což vyvolalo velké protesty veřejnosti.

Ondráček odstoupil poté, co premiér v demisi Babiš oznámil, že bude iniciovat jeho odvolání právě z té funkce, do níž ho poslanci právě Babišova hnutí ANO výrazně pomohli zvolit, což vyvolalo otázky, zda nám k „Mlátičce“ nepřibyla „Vývrtka“.

Ondráček posloužil své straně při pronikání do parlamentních struktur nebo alespoň vytváření zmatku|foto: ČTK, Michal Krumphanzl,ČTK

Americký prezident Trump udělal svůj zatím asi nejkontroverznější krok, oznámil uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, navzdory protestů i mnoha čelných představitelů svých republikánů a rezignaci svého ekonomického šéfporadce, bojících se svorně důsledků hrozící obchodní války.

Těžko říci, jak má Ameriku udělat znovu velikou krok, který pomůže sice tamním výrobcům oceli a hliníku zaměstnávajícím 200 tisíc lidí, ale poškodí díky dražším surovinám zpracovatele zaměstnávající 6 a půl milionu lidí. Prosté kupecké počty říkají, že to moc logiku nemá.

Proti čemu je potřeba bojovat

Trump také souhlasil se schůzkou s Kimem III. severokorejským, kde by oba měli vyjednat konec nebezpečí nukleární katastrofy, kterou severokorejský jaderný program hrozí. Můžeme jen doufat, že oba pánové dokáží zkrotit svá proslulá ega.

V anglickém Salisbury byl nervovým plynem otráven bývalý ruský rozvědčík Skripal a jeho dcera, oba jsou ve velice vážném stavu v nemocnici. Skripal před lety přešel na druhou stranu, začal pracovat pro britskou tajnou službu, po odhalení dostal 13 roků vězení, ale po několika letech jej Moskva vyměnila za své špiony zadržené v USA.

Útok oživil vzpomínky na kauzu dalšího ruského špiona, který přešel na druhou stranu, Sergeje Litviněnka, otráveného v Británii poloniem. Kreml popřel, že by Rusko s útokem na Skripala mělo něco společného a nabídlo pomoc při vyšetřování.

Skripalovi byli otráveni dosud neznámou látkou|foto: ČTK/AP, Steve Parsons,ČTK

Jak by taková pomoc mohla vypadat, ukázal právě případ Litviněnko – jeho v Británii v nepřítomnosti odsouzený vrah, tajný agent Lugovoj, se v Rusku stal poslancem, do Británie ho Kreml odmítl vydat a nakonec Lugovoj dostal od prezidenta Putina medaili „Za služby vlasti“.

Švýcaři v referendu odmítli zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní televizi, čímž opět ukázali, proč tam referenda fungují – tamní občané dokáží totiž dohlédnout dále, než že by si mohli koupit o nějaké pivo více. Majitel Amazonu Jeff Bezos se stal nejbohatším člověkem na světě, tedy alespoň co se majetku týká.

Polská nacionalistická vláda schválila návrh zákona, podle kterého budou do hodnosti vojínů a námořníků degradováni generálové, admirálové a další důstojníci či poddůstojníci z komunistické éry, včetně třeba generála Jaruzelského, bývalého premiéra Kisczaka či jediného polského kosmonauta Hermaszewského.

Vojenské hodnosti degradovaných mají zmizet i z náhrobků těch, kteří již zemřeli. Válka proti hrobům zemřelých je vskutku zvláštní způsob, jak se vyrovnat s minulostí, zvláště když jsou mezi degradovanými i ti, kteří třeba podle listu Gazeta Wyborcza významně napomáhali při přeměně Polska po pádu komunismu – hrob je totiž přece jen něco jiného, než třeba památník oslavující komunistické vrahy.