Petr Holub: Rakousko ukázalo, že levice neumírá
Sociální demokracie v Evropě končí, dokonce umírá. Takové titulky se objevily po porážce levice v italských parlamentních volbách a slavily úspěch zvláště v České republice, kde to sociální demokraté také nemají lehké.
Zamyslet se nad osudem evropské levice je jistě na místě, přesto zmíněné titulky nesedí. O prvním březnovém víkendu vyhráli sociální demokraté v jedné evropské zemi volby se ziskem 48 procent hlasů a poloviny poslanců.
Je pravda, že se tak stalo v rakouské spolkové zemi Korutany, kde žije jen něco přes půl milionu obyvatel, přesto základní pravidla logiky neumožňují dále držet tvrzení o tom, že sociální demokracie končí. Tím spíše, že svůj zisk proti minulým zemským volbám zlepšila o 11 procent.
Cokoli je možné bagatelizovat, člověk tím ovšem někdy na sebe prozrazuje jistou intelektuální lenost. Bylo by škoda jí podlehnout zvláště v případě Korutan, které nejsou zaostalou zemí někde na okraji Evropy, ale daly by se považovat za laboratoř nových politických trendů.
Právě z Korutan přece pochází jeden z prvních moderních populistů, jejichž originální politické metody rozvrátily zavedené či přímo zatuhlé politické poměry a kteří dnes dobývají jednu z evropských zemí po druhé. Tento populista se jmenoval Jörg Haider a zemským hejtmanem byl od roku 1994. On sám nebo jeho nástupci řídili Korutany nepřetržitě až do roku 2013 a mezitím pronikli i do spolkové vlády ve Vídni.
Nostalgie po populistickém politikovi
Jeden z Haiderových následovníků Heinz-Christian Strache se stal ještě loni vicekancléřem. Teď však už podruhé a tentokrát s náskokem několika tříd vyhrál korutanské volby sociální demokrat Peter Kaiser. Spolková země na jihovýchodě Rakouska nabízí příběh o tom, že populismus může vyhasnout a že se mohou za určitých podmínek vrátit k vládě tradiční strany. Podstatné jsou ovšem tyto podmínky.
Není snadné je splnit, jak ukazuje příklad hejtmana Kaisera, který je zároveň stejný a přitom úplně jiný než jeho předchůdce Haider. Šéf populistů uměl perfektně sehrát roli otcovského vládce, do něhož se mohli projektovat zvláště ti voliči, kteří se potýkají s traumaty minulosti.
Podle rozhovoru sociálního psychologa Klause Ottomayera v deníku Der Standard může být v Korutanech takovým traumatem potlačení slovinského původu mnoha obyvatel. Haider se zapletl do mnoha korupčních skandálů, způsobil své zemi těžké hospodářské škody, přesto na něho lidé z Korutan dodnes s láskou vzpomínají.
Teď se však otcem Korutan stal Kaiser, který stejně jako jeho slavný předchůdce dokáže prezentovat své sportovní výkony a spontánně se bavit na venkovských slavnostech. Zároveň však přesvědčil svou pílí a kompetencí, se kterými dokáže dát každý problém do pořádku. Kaiser je také otec vlasti, po bouřliváku Haiderovi však přináší klid a bezpečí.
Lidé z Korutan možná trpí nostalgií po populistickém politikovi, od kterého se nechali svést, přesto dávají po této zkušenosti přednost serióznímu správci, který přitom vzešel z jejich středu.
Sociální demokracie tedy neumírá a může se po přechodu populistické vlny vrátit nejen v Korutanech. Neobejde se to však bez silného politika. Jinými slovy, levice se může probudit, jen nesmí úplně podlehnout aktuálnímu rozvratu.
Autor je komentátor serveru Echo24.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.