Čínský Nebeský palác dopadne nekontrolovaně na Zemi. Podle odborníků mimo obydlené oblasti
První čínskou vesmírnou stanici Tchien-kung 1, v překladu Nebeský palác, čekají poslední týdny na oběžné dráze. Od roku 2016 je stanice neovladatelná a její průlet atmosférou se očekával už na konci minulého roku. Zatím se ale stále drží ve vesmíru a nikdo vlastně přesně neví, kdy a kam dopadne.
Jisté je, že místo dopadu by se mělo nacházet někde mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Přesný čas dopadu, a tedy i místo, lze ale určit jen těžko, protože velmi záleží na stavu horních vrstev atmosféry.
„Hodně záleží na tom, jak aktivní bude Slunce, a právě podle sluneční aktivity se zemská atmosféra natahuje nebo smršťuje,“ říká šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz Dušan Majer. Čím hustší atmosféra při průletu bude, tím dříve v ní vesmírná stanice zanikne.
Podle nejnovějšího odhadu Evropské vesmírné agentury (ESA) se první čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung 1 (v překladu Nebeský palác) zřítí na Zemi v období mezi 24. březnem a 19. dubnem. https://t.co/iP4EpPDRMV pic.twitter.com/iw4wl4bu3i
— oTechnice (@oTechnice) 6. března 2018
Že by trosky mohly dopadnout do obydlené oblasti, není podle odborníků pravděpodobné. Navíc podstatná část stroje v atmosféře shoří. Přežijí jen odolnější části, jako například manévrovací motorky nebo jejich spalovací komory.
„Protože to jsou díly, které jsou i při běžném provozu vystavené značným teplotám i tlakům, a proto by je průchod atmosférou nemusel ohrozit,“ vysvětluje Majer.
Trosky rakety nebo vesmírné stanice ještě nikdy do obydlené oblasti nedopadly. Případ, který by tomu mohl být nejblíže, se týká americké kosmické stanice Skylab, která dopadla na území Austrálie. Ta trosky vyhodnotila jako černou skládku Američanů a nařídila její odklizení na náklady Spojených států.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.