Vyšetřovatelé případu Sergeje Skripala a jeho dcery si stále lámou hlavu nad motivem otravy

Jeden takový nejmenovaný zdroj listu řekl, že Skripal poskytoval informace Británii i dalším západním zpravodajcům i určitou dobu po svém příjezdu do Spojeného království v roce 2010. I když jeho hodnota jako operačního zdroje rychle slábla, byl pořád schopen hovořit o ruských zpravodajských schopnostech. Mohl stále poskytnout informace o tom, jak Rusové pronikají na Západ, verbují špiony nebo jak zpravodajsky zasahují.

Přednášky vojákům a zpravodajcům

Jiný zdroj uvedl, že na využívání bývalých agentů jako Skripal není nic neobvyklého. Naznačil také, že Skripal občas „dělal přednášky“. Pak by mohla být pravdivá informace bezpečnostních činitelů, že bývalý agent přednášel pro vojenský a zpravodajský personál. Není však jasné, kde – Vojenská akademie ve Shrivenhamu nedaleko Salisbury, která zajišťuje postgraduální vzdělávání britských vojáků, nemá o Skripalovi žádný záznam.

Skripal se v místě svého bydliště v Salisbury ani nestýkal s žádnými Rusy. Z ruské rozvědky odešel v roce 1999. Pak pracoval na ruském ministerstvu zahraničí a v roce 2003 se začal věnovat obchodu. Rok nato ho zatkla Federální bezpečnostní služba, které se údajně přiznal, že od roku 1995 dělá informátora Britům. Vyšetřovatelé tvrdili, že Skripal dostal od MI6 100 tisíc dolarů. V roce 2006 byl odsouzen za velezradu k 13 letům vězení, ale čtyři roky nato ho Moskva vyměnila za deset ruských špionů zadržených na Západě, připomínají Financial Times.

Postoj zůstává stejný

Politické vraždy nejsou v Rusku nic nového, komentuje případ britský Independent. Dnes jsou sice metody tajné policie rafinovanější, ale postoj vůči domnělým zrádcům zůstává v podstatě stejný. A se záhadnými úmrtími Rusů v zahraničí je prý často spojován Vladimir Putin, ať jde o mafiánské zastřelení, nebo jde o likvidaci jedem.

V Británii se Sergej Skripal jako penzista usadil pod novou identitou v nenápadném městě Salisbury|foto: ČTK/AP, Frank Augstein,ČTK

Teprve v případě otravy Alexandra Litviněnka radioaktivní látkou v roce 2006 však britský soudce vraždu přímo přiřkl Kremlu. Podle Roberta Owena šlo o operaci Federální bezpečnostní služby, kterou schválil její tehdejší ředitel Patrušev i sám Putin.

Za Putinova funkčního období zahynulo mnoho jeho kritiků. Před třemi lety byl zastřelen opoziční politik Boris Němcov, v roce 2003 byl patrně otráven novinář Jurij Ščekočichin, dva roky nato byl v Moskvě zavražděn jeho americký kolega a odborník na ruské dějiny Paul Klebnikov, o rok později novinářka Anna Politkovská a v roce 2009 její kolegyně Anastasia Baburovová, obhájce Stanislav Markelov a aktivistka Natalja Estěmirovová, ale i jiní.

Statistika ruských obětí

Vloni americký server Buzzfeed připsal Kremlu dalších 14 neobjasněných úmrtí v Británii. Kromě Litviněnka jde o smrt magnáta Borise Berezovského v roce 2013, jeho společníka Badriho Patarkacišviliho o pět let dříve nebo ruského podnikatele Alexandra Perepiličného v roce 2012. Násilí a výhrůžkám jsou vystaveni všichni kritikové Kremlu a žádná z vražd nebyla nikdy náležitě vyšetřena.

Kreml jakoukoli spojitost s vraždami popírá. Také ruský opoziční politik Gennadij Gudkov, který kdysi pracoval v kontrarozvědce KGB, britskému deníku řekl, že státní příkaz ke Skripalově likvidaci je nepravděpodobný. Dobře si pamatuje, jak to v KGB chodilo, a i když má na Putina velmi negativní názor, nemyslí si, že by se situace tolik změnila. „Kdyby chtěli Skripala zabít, udělali by to, když byl ve vězení,“ soudí Gudkov.

A dodává, že nejpravděpodobnějšími pachateli tak „komplikované operace“ jsou podle něj „nějací nespokojení jedinci“. Ti zřejmě doplatili na Skripalovy informace britské rozvědce a s vládou jsou spojeni jen nepřímo, myslí si Gudkov v listu Independent.