Odešel Stephen Hawking, „nejjasnější hvězda na vědeckém nebi“

14. březen 2018

Ve věku 76 let zemřel britský fyzik a kosmolog Stephen Hawking. Celý dospělý život bojoval s amyotrofickou laterální sklerózou, přesto se stal jedním z nejznámějších a nejuznávanějších vědců své doby. Britský deník Guardian o něm píše jako o „nejjasnější hvězdě na vědeckém nebi“. Hawkingova zjištění formovala moderní kosmologii a inspirovala milióny lidí po celém světě.

Mezi kolegy a studenty byl známý svým smyslem pro humor, pro veřejnost byl celebritou a advokátem vědy. Hawking vždy dbal na to, aby veřejnost měla přístup k jeho pracím, píše sever stanice BBC. Jeho kniha Stručná historie času se stala bestsellerem, prodalo se více než deset milionů kusů. Sám autor si však byl dobře vědom toho, že dílo bylo označeno za „nejpopulárnější knihu, kterou nikdo nečetl“. Hawking se objevil v mnoha televizních pořadech a svůj charakteristický, syntetizovaný hlas propůjčil nejrůznějším nahrávkám.

Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu, kam se jeho rodiče přestěhovali z Londýna, aby unikli bombardování metropole během druhé světové války. Jeho otec byl výzkumným biologem. Hawking studoval fyziku na Oxfordské univerzitě a později kosmologii v Cambridgi.

Nemoc, která vnesla smysl do života

Jako teenager rád jezdil na koni a vesloval, v době cambridgeských studií se ale projevily první příznaky nervového onemocnění, které postupně způsobilo téměř úplné ochrnutí. Když se v roce 1964 chystal oženit se svou první manželkou Jane, doktoři mu nedávali více než dva až tři roky života. Nemoc ale postupovala pomaleji, než lékaři očekávali. Diagnóza smrtelné nemoci v nízkém věku dodala nový smysl jeho práci. „K vlastnímu překvapení jsem zjistil, že si přítomný okamžik užívám více než předtím. Začal jsem dělat pokroky ve svém výzkumu,“ řekl Hawking ke své diagnóze.

Vědec popsal fenomén známý jako Hawkingovo záření – tedy že černé díry tepelně vyzařují a časem zanikají. U běžně velkých černých děr je tento proces velmi pomalý, ale miniaturní černé díry by vyzařovaly teplo velmi rychle a nakonec by explodovaly energií o síle několika milionů megatunových vodíkových bomb. Tato teorie rozpoutala jednu z nejvášnivějších debat v moderní kosmologii.

Stephen Hawking u urychlovače LHC v CERNu

Hawking byl známý svojí schopností představit si v duchu vědecká řešení bez výpočtů a experimentů. Pozornost upoutal především svojí „teorií všeho“, podle které se vesmír vyvíjí na základě velmi přesně definovaných zákonů. „Tento soubor zákonů nám může dát odpovědi na otázky jako: Jak začal vesmír, kam směřuje a dojde někdy ke konci? Pokud ano, jak skončí? Pokud někdy najdeme odpovědi na tyto otázky, poznáme boží myšlenky,“ vysvětloval proslulý fyzik.

Televizní celebrita

Byl celebritou, jeho kreslená postavička se objevila v epizodě amerického animovaného seriálu Simpsonovi, kde popíjí v baru s Homerem. Účinkoval i v britském seriálu Červený trpaslík a jako hologram ve sci-fi seriálu Star Trek: Nová generace. Rocková skupina Pink Floyd použila jeho syntetický hlas v úvodu skladby Keep Talking z alba Division Bell . V roce 2014 vznikl film o životě Hawkinga a jeho první ženy Jane.

A vědec se těšil enormní popularitě třeba i u čínské veřejnosti, podotýká BBC v samostatném článku. V jednom z posledních příspěvků na čínské sociální síti Weibo Hawking poděkoval milionům fanoušků a napsal, že „se těší na to, jaký talent a zvědavost prokážou Číňané v oblasti vědy a techniky“.

I přes postupující nemoc působil až do roku 2009 jako takzvaný lukasiánský profesor matematiky na univerzitě v Cambrigdi. Nemoc podle jeho slov měla své výhody. Tvrdil, že před jejím propuknutím ho život nudil. Zdravotní potíže mu nezabránily v tom, aby měl rodinu a byl úspěšný ve své práci. To je podle jeho vlastních slov důkazem, že člověk nesmí ztrácet naději, uzavírá BBC.

Spustit audio