Česko má 2,75 kosmonauta

17. březen 2018

Taky jste si mysleli, že jediným českým kosmonautem je Vladimír Remek? Skutečně byl prvním Čechem, který se podíval do vesmíru. Dokonce prvním neamerickým a nesovětským kosmonautem ve vesmíru. My vám ale českých kosmonautů můžeme představit o trochu víc, přesněji řečeno o jednoho a tři čtvrtiny. Co tím myslíme?


Příspěvky Meteoru 17. 3. 2018
01:32 Jedno očkování proti všem chřipkám
12:50 Kolik máme kosmonautů?
32:18 První lékařka v Čechách
36:36 Cikády ovládané houbou
43:42 Stanou se fekální transplantace hitem?

Jsou tomu právě dva týdny, kdy jsme si připomínali 40. výročí startu prvního českého kosmonauta do vesmíru. Vladimír Remek odstartoval 2. března 1978 v kosmické lodi Sojuz, aby pak na kosmické stanici Saljut 6 strávil osm dní.

„Samozřejmě jsem se na to velice těšil, byl to zážitek, vidím to jako dnes, například nádherný dynamický proces východu Slunce nebo polární záře, pěkný byl i pohled na noční osvětlená města na Zemi,“ vzpomínal Vladimír Remek před mikrofonem Meteoru už při minulém 30. výročí letu do vesmíru.

Kosmonaut-kandidát

Už méně se ale ví, že se na let v roce 1978 připravovali dva kosmonauti. Vždy trénují alespoň dva, jako záloha jeden druhému. Jmenoval se Oldřich Pelčák. Na rozdíl od Vladimíra Remka, který toužil stát se kosmonautem, letecký pilot Pelčák se stal kosmonautem spíše náhodou.

„Byl jsem ve správný čas na správném místě. Zrovna jsem dokončil sovětskou leteckou akademii. Když hledali vhodné kandidáty, tak požadavkem bylo, aby uměli perfektně rusky, bylo jim méně než 30 let a byli skvělými piloty. To jsem tehdy splňoval,“ vypráví Oldřich Pelčák, který absolvoval stejný výcvik jako Vladimír Remek.

Do poslední chvíle se nevědělo, kdo z nich dvou poletí. Připraveni museli být oba, jako by právě oni měli odstartovat. „Čtyři dny před startem, už na kosmodromu Bajkonur, si nás zavolal vrchní velitel ruských kosmonautů, generál Šatalov a řekl nám, že je rozhodnuto. Jejich úkolem bylo nás vycvičit, o tom, kdo poletí, se ale prý rozhodovalo v české vládě, nevím, co přesně hrálo roli pro a proti,“ dodává Oldřich Pelčák.

Čtěte také

Přestože do vesmíru neodletěl, i tak je považován za kosmonauta, protože absolvoval celý potřebný výcvik. Máme tedy dva kosmonauty – Remka a Pelčáka. A co ta tři-čtvrtina slibovaná v úvodu?

Andrew a Krteček

Za minimálně čtvrtinového kosmonauta můžeme považovat plyšového Krtečka, který díky americkému astronautovi Andrew Feustelovi strávil ve vesmíru dva týdny. No a alespoň polovičním českým kosmonautem můžeme s trochou fantazie nazvat samotného Andrewa Feustela. Jeho manželka Indira je po mamince českého (přesněji řečeno moravského) původu a Feustelovi jsou velkými propagátory české kultury.

Když letěl v roce 2009 raketoplánem Atlantis k Hubbleovu teleskopu, měl s sebou Andrew Feustel na palubě výtisk Písní kosmických od Jana Nerudy. Sluší se připomenout, že Nerudova sbírka z roku 1878 není prvním českým symbolickým předmětem ve vesmíru.

Červenomodrobílou vlajku měl s sebou na Měsíci v prosinci 1972 americký astronaut Eugene Cernan, jehož předkové pocházejí z jižních Čech a ze slovenské Kysuce.

Krteček se pak vydal do kosmu při další Feustelově misi, v roce 2011, proletěl se raketoplánem Endeavour. Když se vrátil na Zemi, objel jako velká celebrita spolu s Feustelem republiku, k velkému nadšení převážně dětí.

Čtěte také

„Byla to jedna z nejkrásnějších věcí, které jsem zažil, přeplněné sály a tolik rozzářených očí,“ vzpomíná na Krtkovo turné Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Připomenout holocaust

Krtek své zkušenosti znovu využije už za pár dní. Astronaut Andrew Feustel totiž poletí po sedmi letech opět do vesmíru – startuje 21. března – a zdá se, že Krtka opět přibalí. Nebude to ale jediná česká stopa aktuálního letu. Feustel má v úmyslu připomenout odkaz Petra Ginze, českého chlapce, který zahynul v 16 letech v Osvětimi.

Čtěte také

Petr Ginz byl velmi zvídavý a chytrý, v terezínském ghettu vedl časopis, hodně psal i kreslil. Jeho obrázek nazvaný Měsíční krajina vzal v roce 2003 do vesmíru izraelský astronaut Ilan Ramon, jehož matka holocaust na rozdíl od Petra přežila.

Bohužel osud byl nakonec neúprosný i v případě Ramona. Raketoplán Columbia, který měl přistát 1. února 2003 přesně na den nedožitých 75. Ginzových narozenin, začal po vstupu do atmosféry hořet a ve výšce třiašedesáti kilometrů se rozpadl na kusy. Ze sedmičlenné posádky nikdo nepřežil.

Čtěte také

Andrew Feustel se rozhodl v aktuálním letu k mezinárodní kosmické stanici oprášit památku Petra Ginze i Ilana Ramona. Věřme, že jeho mise dopadne dobře. „Samozřejmě doufáme, že se vrátí. A taky doufáme, že bychom ho mohli opět pozvat do České republiky, aby se s ním mohli dospělí i děti setkat. Myslím si, že ho někteří Češi vnímají jako tak trošku českého astronauta,“ uzavírá Pavel Suchan.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

P.S. Do našeho výčtu nepočítáme vnuky českých přistěhovalců v USA. Byli jimi astronauti Jim Lovell, Eugene Cernan a John Blaha.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.