U nosorožců teď už jde o každé mládě, vysvětluje ředitel pražské ZOO Bobek

23. březen 2018

Tým berlínských expertů brzy odletí do keňské rezervace kvůli záchraně nosorožce severního bílého. Tam nedávno uhynul poslední samec Súdán, stále ale v oblasti žijí samice tohoto druhu, které jsou původem ze ZOO ve Dvoře Králové. Vědci plánují odebrat samicím vajíčka, a pomocí metod umělé reprodukce a zmraženého spermatu vytvořit embrya, která by potom odnosily samice jižního druhu.

„Kdyby se podařilo tohoto nosorožce převést do zoologických zahrad nebo do bezpečnějších oblastí o deset let dřív, než se to stalo, tak by možná dnes situace vypadala jinak,“ připomněl v Magazínu Leonardo ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.

Ten sice vítá snahu vědců o záchranu tohoto druhu nosorožce moderními technikami, ale apeluje spíše na to, aby se pozornost i využití těchto technik zaměřilo na ty druhy asijských nosorožců, které se nyní ocitají v té nejhlubší krizi, tedy nosorožce jávské a sumaterské.

„U nosorožce indického problém není, žije asi 3000 kusů, ale nosorožců jávských je asi 60 a sumaterských 100. U dvou posledně zmíněných jsme v podobné situaci, v jaké byli před 20 lety nosorožci severní bílí.“


„Nosorožci patří k megafauně, jedinečné skupině živočichů, která má sice podle paleontologických nálezů tu nejlepší dobu za sebou, protože byli rozšířenější a druhově pestřejší, ale to neznamená, že bychom se neměli snažit je zachránit.“

Kromě vietnamského poddruhu nosorožce jávského byl nedávno vyhuben také jeden africký poddruh nosorožce dvourohého. „Takže jsme skutečně v situaci, kdy je tato skupina živočichů pod ohromným tlakem.“

Jak složité je provést umělé oplodnění u tak velkého savce? „Složité je, jak popisují němečtí vědci, už jen se dostat k vajíčkům. Podobných problémů bude ale třeba vyřešit celou řadu: nejen získat vajíčka a provést oplodnění, ale především to, aby dokázala embryo odnosit samice jižního druhu nosorožce. Je otázka, jestli se to podaří.“

„Dalším problémem je, že když získáme takto jedno mládě, tak nevíme, kolik je jich možné takto získat, a jestli je možné z nich vybudovat nějakou životaschopnou populaci,“ vysvětlil ředitel.

Ten by proto spíš viděl jako perspektivní fakt, že se podaří zachránit část genů severního druhu nosorožce a bude moci vzniknout „směs“ s jižním druhem.

„Je skvělé, že takové pokusy probíhají, a bylo by vynikající, kdyby se podobnými metodami pracovalo i s těmi dvěma asijskými druhy kriticky ohrožených nosorožců, protože někteří jsou v lidské péči a mělo by se pracovat s každým jedincem, protože teď už jde skutečně o každé mládě,“ konstatoval Miroslav Bobek.


autoři: dst , oci
Spustit audio