Facebook udělal z každého novináře, ale bez osobní odpovědnosti, kritizuje publicista
Hoaxy, fake news, postfaktická společnost. To jsou pojmy, se kterými se dnes setkáváme prakticky denně. Média nás před nimi varují, ale nemůžeme si být jisti, že je sama neprodukují. Je důvod se fake news bát? Hostem Magazínu Leonardo byl publicista a místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša.
„Hoaxy jsou většinou vymyšlené informace, které kolují po internetu. Fake news jsou jednoduše řečeno hoaxy vyšší kategorie: vymyšlené zprávy, které mají nějaký, třeba politický cíl, sledují nějaký motiv,“ vysvětlil rozdíl novinář.
„Historie falešných zpráv či pomluv sahá tam, kam sahá lidská paměť. Stačí vzpomenout třeba na krále Jiřího z Poděbrad, o kterém kolovala fake news, že zavraždil předchozího krále. To bylo vyvráceno až ve 20. století antropology... Stejně tak se ve starém Římě objevovaly nápisy na náměstích, které měly dehonestovat politické oponenty.“
O fake news hovoříme tehdy, když je šíří tzv. alternativní média, zatímco hoaxy se šíří spontánně, virálně a šíří je obyčejní lidé.
„Problém současné doby je, že moderní technologie a neuvěřitelná propojenost lidí po celém svět proces šíření zpráv zrychluje a dává mu obrovskou dynamiku. Informací je obrovské množství, dostávají se k nám dnes a denně, zatímco dříve musel člověk s někým mluvit, zajít do hospody nebo si přečíst noviny či leták.“
Podle Kyši lidé nemají připravené mechanismy, jak si s touto situací poradit. „Automaticky předpokládají, že na každém šprochu pravdy trochu. Proto se ptají: proč by mi to říkali, když to není pravda? A dnes na ně útočí obrovské množství falešných informací a lží, a nejsou schopni se tomu bránit.“
„Proč by člověk, který má vliv na tisíce svých followerů, neměl dodržovat stejná pravidla jako běžný novinář? Tito lidé by měli nést trestní odpovědnost za informace, které vypouštějí.“
„Facebook udělal z každého člověka novináře. Dřív novinář nesl osobní zodpovědnost a šířil do světa informace prostřednictvím svého média. To Facebook způsobil, že když jste dostatečně zajímaví, tak můžete mít mnohem víc sledujících, čtenářů, posluchačů a mít větší dosah a vliv než tradiční okrajová média tištěná.“
Kdo na sociální síť píše informace, měl by za ně nést zodpovědnost, protože má obrovský dosah, věří publicista. „A pokud lidé nechtějí být na té úrovni jako novináři, tak si mohou na Facebooku nastavit, že jejich zprávy uvidí jen přátelé, a tyto zprávy nepůjdou šířit.“
Rozhodně prý ale nejde o cenzuru. „Jste jen zodpovědný za to, abyste nelhal. Porušení těchto pravidel by se vymáhalo zákonem... Protože dnes mají lidé pocit, že když něco napíšou na internet, tak je to jedno. Takže si neověřují informace, které přejímají a jsou schopni napsat cokoliv.“
„Dostali jsme se k tomu, o čem mluvíme dlouhá léta, k občanskému žurnalismu. Představovali jsme si to ale úplně jinak. Nečekali jsme si, že každý strejda napíše něco na Facebook, a pošle to dál.“
A přitom ověřovat si pravdivost informací není těžké, věří novinář. „Je pár jednoduchých návodů, jako třeba ověřovat u fotografií v jakém kontextu byly použity. Během pár sekund zjistíte, odkud fotografie pochází... To zvládne každý. A pokud toho není schopen, tak ať informace nešíří.“
„Pomocí fake news můžete poštvat obyvatelstvo jedné země proti někomu jinému. Můžete způsobit u lidí naprostý rozvrat důvěry v instituce, v tradiční média a v politiky. Ti lidé pak nevěří nikomu, a pak jsou lépe manipulovatelní z hlediska zahraniční propagandy,“ varoval Leoš Kyša.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
