Jak Orbán změnil Maďarsko: Tradiční hodnoty, rostoucí ekonomika i podpora oligarchů
Maďarská konzervativní strana Fidesz a její předseda a premiér Viktor Orbán získali v nedělních volbách už třetí mandát za sebou. Po mohutné protiimigrační kampani bude mít Fidesz v parlamentu 134 ze 199 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Druhé skončilo s 25 mandáty radikálně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, také známé jako Jobbik.
Informuje o tom evropský server Euractiv.
Koalice socialistů je až třetí s dvaceti křesly, vedení Maďarské socialistické strany už proto oznámilo rezignaci.
Účast voličů dosáhla skoro 70 procent, a byla tak nejvyšší z posledních tří hlasování. Vítězství může Orbána povzbudit k utužení středoevropského spojenectví proti migrační politice Evropské unie a posílit ultrapravici ve střední Evropě, myslí si Euractiv. Připomíná, že Orbán odmítá hlubší evropskou integraci a spolu s Polskem patří k netvrdším kritikům Bruselu.
Volební výsledek je naopak drtivou porážkou maďarské opozice, která doufala ve větší zisk, soudí britský Guardian. I on podotýká, že Orbánovo triumf znamená potvrzení jeho protipřistěhovalecké agendy, které uvítají krajně pravicové strany po celé Evropě.
Práce, rodina, nacionalismus, křesťanství
Jako první maďarskému premiérovi gratulovala předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová s tím, že podle ní „byly opět odmítnuty zvrácené hodnoty a masové přistěhovalectví, které šíří Evropská unie“. Pro Brusel je opětovné Orbánovo zvolení velkou výzvou a nikdo tam jeho vítězství oslavovat nebude, konstatuje Guardian.
Strana Fidesz, která je u moci od roku 2010, vyhrála díky slabé a dezorganizované opozici a volebnímu systému, který zvýhodňuje velké strany, analyzuje zase kanadský deník Globe and Mail.
Vládnoucí partaj zvítězila, přestože Viktor Orbán podle listu „zavřel dveře liberální demokracii západního stylu“ a nastolil v zemi „autoritářství s maďarskými charakteristikami“. Budapešť zavedla systém takzvané národní spolupráce, založený na tradičních hodnotách jako práce, rodina, nacionalismus a křesťanství. Kabinet je ale antipluralistický a vytvořil situaci, kdy jsou lidé buď s ním, anebo proti.
Fidesz změnil Maďarsko neuvěřitelnou rychlostí, upozorňují kanadské noviny. Zároveň připouštějí, že některé změny jsou i pozitivní – ekonomika je stabilní, vláda zachránila statisíce lidí před bankrotem, rostou zahraniční investice, klesá nezaměstnanost, do státní pokladny plyne víc daní a Budapešť nikdy nevypadala lépe.
Konec diktátu Bruselu
Odpůrci strany ale tvrdí, že vláda je jen rodinný podnik obohacující své věrné z fondů Evropské unie určených na projekty infrastruktury. A Viktor Orbán proti svým kritikům a často i fiktivním rivalům používá zbraně založené na nejhorších tendencích 20. století. Podle deníku jsou pro Orbána klíčem k moci „velké lži a vytváření neustálých krizí“. Vyvíjí tak jakýsi nekultivovaný orwellovský stát.
Po předchozích volbách se možná zdálo, že politik postrádá nové myšlenky. V roce 2015 však přišla uprchlická krize, která změnila maďarského premiéra i Evropu. Orbán dal na jižních hranicích postavit plot, aby příliv běženců zastavil. Nejprve byl kritizován, ale nakonec získal všeobecnou podporu. Odmítl evropské kvóty přerozdělování migrantů, „diktát Bruselu“ i politickou korektnost a řada evropských politiků ho za to chválila.
V otázce kvót nemá smysl Orbána kritizovat – Maďarsko je suverénní země a má právo si určit vlastní přistěhovaleckou politiku, připouští deník. Fidesz si však prý kritiku zaslouží za metody, jimiž si zajišťuje podporu. V roce 2016 uspořádala vláda referendum o tom, jestli země přestane přijímat uprchlíky. Otázky byly podle listu předpojaté a účast nepřesáhla 50 procent nutných k uznání platnosti plebiscitu. Vláda přesto oznámila vítězství s tím, že běžence odmítl „skoro každý, kdo hlasoval“.
Ochránit zemi před cizáky
Znepokojivé je i údajně „primitivní tažení“ proti maďarsko-americkému miliardáři Georgi Sorosovi. Vláda rozpoutala už tři velmi nákladné kampaně. V podstatě jediným tématem před volbami byli muslimští migranti a i ty spojil Orbán se Sorosem. Podle premiéra má tento filantrop se svými spojenci ze Sorosem placených nevládních organizací plán, jak zaplavit Maďarsko i celou Evropu uprchlíky.
Viktor Orbán také pomocí nátlakových metod téměř uzavřel Středoevropskou univerzitu v Budapešti, kterou Soros financuje. Osud této nejlepší vysoké školy v regionu a budoucnost jejích zaměstnanců jsou momentálně nejisté a rozhodne se o nich po volbách. „Nikdy není dobré znamení, když osud univerzity závisí na volebním výsledku,“ upozorňuje autor článku.
V březnu Orbán pronesl projev u příležitosti státního svátku. Kanadskému deníku řeč připomněla rétoriku Slobodana Miloševiće, když v roce 1989 podněcoval Srby v Kosovu. I Orbán minulý měsíc používal temné a apokalyptické výrazy – nepřítel se prý snaží vzít Maďarům zemi a dát ji do rukou cizáků, kteří se v západní Evropě zmocňují města za městem.
„Viktor Orbán sází na to, že většina lidí chce před ‘cizáky‘ ochránit, a tak se považuje za spasitele Maďarska i Evropy. Před volbami nabízel idylický život a ten se dal těžko odmítnout,“ uzavírá Globe and Mail.
Maďarsko není pro mladé
Jiný názor na stav maďarského hospodářství za vlády Fideszu má americký časopis Weekly Standard. Píše, že Maďarsko bylo kdysi nejúspěšnější postkomunistickou ekonomikou a dnes je nejchudší ze zemí Visegrádské čtyřky. Po krizi v roce 2008 odešly ze země statisíce lidí do Rakouska, Německa a Británie, kde se maďarská diaspora odhaduje až na 95 tisíc osob. A podle nedávného průzkumu chce Maďarsko opustit polovina všech mladých lidí mezi 15 a 29 lety věku.
Média bývalého prominentního člena Fideszu Lajose Simicsky začala před volbami zveřejňovat informace o korupci v nejvyšších vládních kruzích a o praní špinavých peněz v bankách na Blízkém východě. Orbán se však kupodivu příliš nebránil. A Fidesz postupně upevňuje pozice s každým dalším vládním mandátem. Patří k tomu i stále větší stranická podpora oligarchů, kteří podle magazínu získávají převážnou většinu státních zakázek, obvykle s podílem evropských dotací.
Na všech úrovních státní správy a v soudnictví lze najít věrné stoupence strany. Ti jsou usazení i na vlivných pozicích ve veřejnoprávních stanicích a příznivci Fideszu rovněž vlastní většinu soukromých médií. „Maďarsko sice ještě není Rusko nebo Turecko, ale jeho současné směřování je neklamné. Lze jen doufat, že nedělní volby nebyly posledním svobodným hlasováním v historii Maďarska po roce 1989,“ varuje Weekly Standard.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
