Trpasličí štola u Hybrálce je volně přístupná. Vchod ale neměří ani metr
Jihlavsko bylo ve středověku významnou lokalitou pro těžbu stříbra. A ač se to zdá neskutečné, i po stovkách let zůstaly v lesích známky práce horníků. Kousek za Hybrálcem, severně od Jihlavy, zůstala dokonce štola, ze které jakoby horníci právě odešli. Jmenuje se Trpaslík, ale na mapách byste ji našli pod jejím původním německým názvem Zwergloch.
Štola Zwergloch se nachází asi dva kilometry za Hybrálcem na Vysočině směrem na Smrčnou. Vstup do štoly je dobře vidět z hráze rybníka Trpaslík, kterému ovšem místní říkají Okresák. „Pravděpodobně ten název vznikl na základě toho, že ten rybník zbudovali tehdejší soudruzi z okresního úřadu,“ říká hybrálecká kronikářka Aťka Rychtecká.
Vysvětluje, jak štola ze začátku 16. století vznikla. „Dá se soudit, že to bylo v době, kdy už se v Jihlavě stříbro nenacházelo, a prospektoři hledali v okolí.“ Ani u Hybrálce ale stříbro nebylo, nebo ho nebylo dost na to, aby tam začala těžba. Štola Zwergloch je tak v podstatě jen štolou průzkumnou.
I na průzkumné štole ale museli horníci tvrdě pracovat. Chodba je dlouhá asi 16 metrů a vysoká tři metry. Na konci štoly je komora o velikosti asi šesti metrů. Tento prostor je zatopený vodou. Na stěnách štoly dodnes naleznete zřetelné stopy práce hornických želízek. Ruční práci dokazuje i nepravidelný tvar chodby, která je nakloněná do strany.
Vstup do trpasličí štoly je volný. Odvážný návštěvník ale musí počítat s tím, že vchod není vysoký ani jeden metr a směrem dovnitř se svažuje. Nezbývá tak, než jít na kolena a dovnitř opatrně vlézt pozadu. Asi metr za vchodem se můžete postavit. Dno chodby pokrývá bláto a větší kameny, takže se vyplatí vzít si s sebou baterku. Na konci štoly je ostatně malé mělké jezírko. Ve štole prý také přebývají tři druhy netopýrů.
Na druhé straně rybníka Trpaslík bývala ještě jedna štola. Jmenovala se Einfalt. Dnes je na soukromém pozemku a je zcela zasypaná. Po okolí se říká, že se v ní za druhé světové války ukrývali dezertéři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Analytička o Dukovanech: Korejci tvrdí, že staví efektivně. Francouzi nabízí evropskou technologii
-
Kastrace jako podmínka pro změnu pohlaví by mohla zmizet. Rozhodne o tom Ústavní soud
-
Boj s dezinformacemi na Tchaj-wanu v čínském stínu. ‚Využívají strachu z války,‘ vnímá ověřovatelka
-
Když broučci obarvují Campari