Na úskalí odchodu z dětského domova do světa dospělých poukazuje film Dospělým ze dne na den
V budově pražského Hlavního nádraží bude mít ve středu premiéru dokumentární film Dospělým ze dne na den, který upozorňuje na problematický start do života u mladých lidí, kteří opouští dětské domovy. Místo premiéry je symbolicky právě v místě, kde skončí mnozí z těch, kteří nemají kam jít. Režisérem dokumentu je Igor Chaun.
Vznik dokumentárního filmu Dospělým ze dne na den inicioval spolek Mimo domov, který podporuje integraci dětí z dětských domovů do společnosti v době, kdy domov opouštějí. Slovo má předsedkyně spolku Klára Chábová.
„My bychom rádi upozornili na děti, které odcházejí z dětských domovů a nejsou moc připraveny na tu realitu, která je venku čeká. S Igorem Chaunem jsme natočili dvanáct medailonků dětí, které odešly. Část z nich ten přechod zvládla, ale bylo to pro ně velmi krušné, a část z nich to nezvládla.“
Tvůrci chtějí film promítat ve všech dětských domovech v Česku.
„Doufáme, že i ty děti si z toho vezmou poselství, že si mají věřit, nemají se bát nového startu, mají dávat pozor na lidi, kteří je chtějí zneužít. Prostě ty děti, které už odešly, varují ty, kteří teď v těch domovech jsou, před úskalími a nástrahami.“
Druhým cílem filmu je upozornit, že nikdo nesleduje další osudy mladých lidí, kteří vyšli z dětských domovů.
„Ty děti se vůbec nemonitorují, vůbec se neví, kde končí. Podle našich interních průzkumů zhruba 70 % dětí ten přechod nezvládne, skončí na společenském dně a už se z něj nedostanou.“
Úskalí při odchodu z dětských domovů je celá řada.
„V tom systému úplně chybí systematická příprava na odchod, kdy by ty děti minimálně rok-dva byly připravovány na to, co je čeká. Úplně chybí a systém nezajišťuje doprovázení těch dětí, kdy odejdou. Skončí za branami děcáku a vůbec neví, na koho se mají obrátit, kam mají jít, co mají dělat. Jsou opravdu hozené do vody. V těch medailoncích, ale i na našich výjezdech vidíme, že většinou ty děti končí špatně, protože buď se chytí nějaké party, nebo drog, nebo si vezmou nějakou špatnou půjčku, okamžitě se zadluží, jakmile opustí brány domova, vůbec nemají kontakty na neziskovky nebo na azylové domy, které by jim mohly pomoci. Takže chybí dvě věci: příprava a potom to odcházení, kdy tam nefunguje žádný terénní nebo sociální pracovník, který by to dítě vzal za ruku a provedl ho těmi nejzákladnějšími etapami, jako je najít si bydlení, práci, naučit se platit účty atd.“
Mezi protagonisty filmu je i mladý Radek Laci. Od narození do šesti let byl v kojeneckém ústavu, pak pobýval v dětských domovech. Na základní škole měl problémy, protože kromě toho, že je Rom, trpěl i nálepkou „dítě z děcáku“. Nakonec ale vystudoval střední i vysokou školu a působí jako trenér. Svou účastí ve filmu chce dětem z dětských domovů předat cenné informace.
„Málokteré dítě z dětského domova dokáže v dnešní době využít těch možností, jako jsou třeba sponzoři, kteří zaplatí řidičský průkaz nebo jazykový kurz v Anglii a další rozvíjející aktivity, které tomu dítěti pomůžou v tom startu v osobním životě. Pro mě je i důležité předat a v uvozovkách se svléknout do naha, abych těm dětem předal to poselství, že můžou dělat to, co mají opravdu rády, že nemusí být všichni obráběči kovů nebo zámečníci, ale že to dítě má možnost si vybrat povolání, brigádu, školu nebo jazykový kurz, který opravdu chce.“
Premiéru filmu můžete shlédnout ve středu od 14:00 nebo 19:30 hodin v Kulturním sále pražského Hlavního nádraží.
