Selekce názorů ve vysílání Českého rozhlasu?

Dobrý den, vážený pane ombudsmane,

srdečně Vás zdravím. Zůstávám stále každodenní posluchačkou ČRo Plus a ráda bych Vám sdělila pár mých dalších postřehů. Mrzí mne, že si redaktoři někdy protiřečí - většina dodržuje „zásadu“, že v současném Rusku nejsou svobodná média - to je prostě trend, a pak náhle se dozvím (bylo to ve středu 28. 3. ráno v ČRo Plus), že „v protirežimním deníku Novaja gazeta“ poukázali na neschopnost nějakého ruského gubernátora. No tak jak to je? Vypadá to, jako že všechna média nemá ruský prezident pod kontrolou… Není přece možné něco omílat - a pak náhle samo vysílání Českého rozhlasu samo sebe usvědčí, že věci jsou asi jinak. Počítejte prosím s tím, že lidé sledují i internet a další média a dokážou informace porovnávat. To je první postřeh.

Před asi měsícem, možná už dvěma, jsem byla na jedné veřejné besedě v Praze se dvěma ukrajinskými občany, vysokoškolskou pedagožkou a novinářem, kteří jsou však nyní kritičtí vůči politice soudobé Ukrajiny, ačkoli tito dva Ukrajinci byli v roce 2013-2014 na Majdanu. Vím, že organizátoři besedy nabízeli možnost provést rozhovor s nimi (nebo s jedním z nich), například p. redaktorovi L. Dvořákovi, který je specialistou na danou oblast, jak jste mi ostatně napsal v předchozím Vašem mailu, bylo to však odmítnuto. A to je to, co mě mrzí - že si ČRo lustruje, koho osloví a koho ne - jako kdyby určitá témata nebo určití lidé s určitými názory neměli přístup do vysílání. Proč?

Dávala jsem například před časem inspiraci rozhlasu, aby oslovil někoho ze spolku Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, k čemuž mě inspiroval ne zcela vyvážený a ne zcela zdařilý příspěvek blízkovýchodního zpravodaje ČRo, který vysílal o soudním procesu s palestinskou dívkou A. Tamímiovou. Odpovědí mi bylo „děkuji“, a tak věřím, že i toto téma, problematika Izraelem okupované Palestiny, se jednou do vysílání ČRo dostane - a právě s těmi, kteří tam situaci znají.

Promiňte, že jsem Vám napsala, řekla jsem si, že zpětná vazba je pro Vás důležitá. Jinak ČRo Plus je v dané soudobé nabídce médií, zejména veřejnoprávních, určitě nejpestřejší. To je důvod, proč jej pravidelně ladím - i když si už vybírám, kdo moderuje - ne každý hlas, který se line z rádia, mi totiž zvukově lahodí.

Srdečně Vás, vážený pane ombudsmane, zdravím a přeji vše dobré.

Ing. Monika Hoření, posluchačka

Vážená paní inženýrko,

děkuji Vám za upřímná slova. Mé názory znáte z minulého dopisu. Jsem pro co nejširší svobodnou diskusi, protože jen ta je pro demokratickou společnost přínosem.

Máte pravdu, že někdy se v novinářské branži setkáváme se zjednodušováním nepřehledného světa. Je to opak toho, co vštěpuji svým vysokoškolským studentům, a sice že smyslem jejich studia je získat předpoklady kritického myšlení. Kritické myšlení vyžaduje hodně času, je to zdlouhavý proces, v němž zvažujete veškeré vstupní informace v kontextu, a to vám obvykle brání zaujímat jednoznačná stanoviska. Není to morální relativismus, je to proces hledání podstaty dějů, nikoli jejich redukce na základní znaky. Chápu, že v prostoru omezeném na jednotky minut je kritické myšlení luxusem, proto je také možné, že v některých příspěvcích může zaznít formulace o nesvobodných médiích v Rusku, přičemž je nesporné, že v této zemi existují i média opoziční - byť s omezeným dosahem. Právě rozdílná míra zásahu obyvatelstva je důvodem, proč se v této věci někdy zjednodušuje. Ale mechanismus zjednodušování se netýká zdaleka jen současného Ruska, ale stejně tak Spojených států a řady dalších oblastí včetně naší domácí politické situace.

Z toho, že rozhlasový redaktor nevyužil Váš podnět, nemůžete vyvozovat žádné relevantní závěry. Každý rozhlasový pracovník má své zdroje, své představy o jejich využívání, a je jen na jeho zvážení, zda se nechá inspirovat dalšími náměty a podněty. Nemohu souhlasit ani s tezí, že představitelé některých názorů nemají přístup do vysílání. Mám k dispozici přehledy o procentech zastoupení jednotlivých politických stran ve vysílání a mohu říci, že poměrně přesně odrážejí aktuální rozvržení sil v Poslanecké sněmovně s výjimkou SPD, jejíž představitelé většinou pozvání odmítají. Český rozhlas má formáty, v nichž se střetávají zástupci protikladných názorů na nejrůznější témata (za všechny jmenuji alespoň pořad Pro a proti). Přístup do vysílání je zapovězen jen tehdy, pokud by to mělo kolidovat se zákony (hanobení rasy apod.). Posluchači si mohli v poslední době ověřit, jak otevřeně se Český rozhlas ujal tématu 15. výročí války v Perském zálivu (názory B. Turečka a řady dalších odborníků pozvaných k mikrofonu vyznívaly vůči naší tehdejší politické reprezentaci velmi kriticky) nebo aktuálních událostí na Slovensku.

Zkrátka - i na vysílání Českého rozhlasu uplatňuji principy kritického myšlení, které mi brání pohlížet na ně zjednodušeně, podle libovolné ideologické konstrukce. Věřím, že mému pohledu porozumíte.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu