Potřebují meteorologové pranostiky?

Schováváte se ještě za kamny, nebo se opaluje u rybníka? Pokud bychom se řídili pranostikami, asi by nám letos v dubnu bylo dost vedro. Říká se přece „březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“. Znamená to snad, že pranostiky jsou zcela nesmyslné?

Neznamená. Nesmíme je pochopitelně brát na sto procent. Většinou spíše popisují trend než jistou skutečnost. A fakt je, že v dubnu ještě bývávají velmi chladná rána a někdy i dny. Jistě to potvrdí motoristé, kteří někdy předčasně přezuli zimní gumy.

Druhá věc je, že některé z pranostik vznikly ještě před změnou kalendáře z juliánského na gregoriánský na konci 16. století, kdy došlo k desetidennímu posunu. Dalším faktorem je změna klimatu. „V posledních desetiletích už jsou změny velmi znát. Přesto si já osobně pranostik vážím, jde o takovou historickou cennost,“ uvádí v Meteoru meteorolog Martin Novák z ČHMU v Ústí nad Labem.

Únor bílý, pole sílí

Například únorové pranostiky často zmiňují zimu a mráz, a to včetně svátku zamilovaných, který si připomínáme 14. února: „na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna“. O 10. únoru se říká: „o svaté Školastice navleč si rukavice“. K 13. únoru patří „o svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří“.

„Zrovna letos to slušně vyšlo. Pranostiky mezi 10. a 15. únorem dobře ladí s faktem, že pravidelně zaznamenáváme rekordy v nejnižších teplotách. Jinak je ale dlouhodobě nejstudenějším měsícem roku leden,“ říká Martin Novák.

Asi nejznámější únorovou pranostikou je „únor bílý, pole sílí“. I když Martin Novák ji v nadsázce označuje spíše za agrotechnickou poučku. „Konstatuje se v ní, že pro úspěšný zemědělský rok je vhodné, když v únoru pořádně nasněží. Sníh je výbornou tepelnou izolací, která brání promrznutí půdy do hloubky. Navíc je účinnou zásobárnou vody, která se do půdy dostává až ve vhodný okamžik, při jarním tání, kdy začíná vegetační sezona.“

Ledoví muži

Kolem poloviny května s obavami vyhlížíme svátky ledových mužů, Pankráce, Serváce a Bonifáce. Postrachem jsou zejména pro sadaře a zemědělce, ale i výletníky. „Skutečně kolem poloviny května často zaznamenáváme příliv chladného suchého vzduchu od severovýchodu. K prochlazování dochází hlavně v nočních hodinách. Je to znát i v dlouhodobé teplotní řadě, kdy se zastavuje jarní vzestup teplot,“ vysvětluje Martin Novák.

Medardova kápě – čtyřicet dnů kape

Pranostika spojená se svatým Medardem (8. června) má více podob a ne všechny se pojí s deštěm. Existuje i varianta ve znění: „jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá“. Anonymní autor určitě nemyslel přesně 40 dnů ani šest týdnů, jde spíše o to, že by v tu dobu mělo přijít období se stabilnějším počasím.

Svatá Anna, chladna z rána

Svatou Annu si připomínáme 26. července. „Při jasných nocích dochází k radiačnímu prochlazování, delší dobu máme ztrátovou energetickou bilanci povrchu. To vede ke snižování minimálních teplot povrchu i vzduchu. Spíše než cokoli jiného je to ale dnes takové varování, že pokud chcete třeba spát venku, je třeba si vzít teplejší spacák,“ dodává Martin Novák.

Na svatého Jiří…

A jaké pranostiky se vážou k dnešnímu dni, tedy 24. dubnu, svátku sv. Jiří? Není jich málo. Jen namátkou: Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Před Jiřím sucho, po něm mokro. Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jiří s teplem, Mikuláš s pící…

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.