18 tisíc podpisů: Lidé chtějí pestrou krajinu

9. listopad 2012

Více než 18 000 lidí se během necelých 4 měsíců podepsalo pod petici “Za obnovu zemědělské krajiny“. Nejsou spokojení s tím, jak dnešní krajina vypadá a požadují po vládě, parlamentu a příslušných ministerstvech, aby veřejné prostředky ze Společné zemědělské politiky sloužily k podpoře veřejných hodnot.

Jednou z nesporných veřejných hodnot je krajina, ve které se bude dařit motýlům, koroptvím i zajícům, stejně jako lidem. Estetická i ekonomická hodnota krajiny musí zůstat zachována i pro budoucí generace.
Petice „Za obnovu zemědělské krajiny“ vznikla jako reakce na neutěšený stav krajiny z podnětu myslivců, přidali se ornitologové, včelaři, vědci, politici i řada zemědělců. Přestože každý z nich nahlíží na krajinu jiným pohledem, spojuje je společný zájem o řešení současných problémů. Nejdůležitější přitom je opravdu rozsáhlá podpora široké veřejnosti.

„Velmi si ceníme toho, že v dnešní internetové době se našlo tolik motivovaných lidí, kteří se neváhali podepsat na papír a dojít s archem na poštu,“ říká doc. Jakub Hruška, který je předsedou petičního výboru. „Je zřejmé, že spoustě lidí na krajině stále záleží. Pro nás je to veliká vzpruha i závazek k jednáním, která nás čekají.“

Rozsáhlé monokultury kukuřice nejsou rozhodně pro turisty atraktivní. Navíc pěstování této plodiny na svažitých pozemcích zvyšuje riziko eroze

Členové petičního výboru požádají o projednání petice v poslanecké sněmovně, senátu a na příslušných ministerstvech. Hodlají také oslovit naše zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací. Hlavním cílem těchto setkání je představit politikům nejpalčivější problémy dnešní krajiny, mezi než patří postupující degradace půdy vodní i větrnou erozí, nedostatek vody v krajině, změny klimatu, trvalý pokles druhové rozmanitosti nebo snížená prostupnost krajiny. Signatáři petice proto žádají, aby alespoň 10% zemědělské půdy tvořily meze, polní cesty, terasy, prameniště, mokřady či jiné přírodní prvky a aby alespoň 50% prostředků Programu rozvoje venkova bylo vyčleněno na přírodě šetrné způsoby hospodaření.

Petice Za obnovu zemědělské krajiny přichází v situaci, kdy probíhá politická i odborná diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské Unie a především před projednáváním evropského rozpočtu na příštích 7 let. Právě Společná zemědělská politika tvoří zhruba 40% rozpočtového balíčku a dlouhodobě patří mezi jeho nejvíce kontroverzní části. Při obecném nedostatku peněz hrozí výrazné krácení prostředků na ochranu přírody a šetrné zemědělské hospodaření. Veřejnost prostřednictvím petice dala jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí.

„Jsme rádi, že se petice setkala s takovým ohlasem,“ říká Josef Novák, myslivecký hospodář a iniciátor celé petice, a doplňuje: „Teď je na politicích, aby podpořili takové podmínky hospodaření, které zastaví úbytek drobné zvěře v zemědělské krajině.“

K erozi půdy dochází zejména na rozsáhlých půdních blocích bez přirozených bariér. Ročně tak ztrácíme ornici v hodnotě několika miliard

„Krajina poskytuje lidem mnoho služeb, od zajištění obživy, po místo odpočinku a poučení. Chceme přispět k tomu, aby se odpovědný přístup ke krajině, k půdě i všem jejím obyvatelům opět stal obvyklých standardem. Společnou zemědělskou politiku platíme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem,“ uzavírá Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

autor: ČSO
Spustit audio