Komentář Ivana Hoffmana o italské politické situaci

8. červen 2018

Zařazení příspěvku Ivana Hoffmana je součástí snah rozhlasu o názorovou pluralitu.

Vážený pane Ombudsmane,

zajímalo by mě, na základě jakých kritérií vybírá management Českého rozhlasu externí komentátory. Za posledních rok se úroveň některých komentářů natolik zhoršila, že se nedají téměř poslouchat a některé si nezadají s články z těch nejhorších médií (např. žumpou Parlamentní listy). Tyto komentáře se dle mého názoru totálně míjejí s veřejnoprávním posláním ČR.

Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, proč například dáváte tak významný prostor Ivanu Hoffmanovi? Předpokládám, že jedním z cílů veřejnoprávního rozhlasu je upevňovat myšlenku demokracie, zvyšování povědomí o fungování právního státu, atd. To znamená, že složité situace, jako je ta v dnešní Itálii nelze vysvětlovat zkratkovitě a navíc s faktickými chybami. Co si však myslet o komentáři Ivana Hoffmana z dnešního rána o protiústavním chování italského prezidenta, který podle Ivana Hoffmana kašle na demokratické volby? (Pan Hoffman si nezjistil, že prezident v Itálii (na rozdíl od toho našeho) má právo nejmenovat ministra navrženého premiérem). Jeho komentář, místo aby se snažil vysvětlit složitou situaci, říká jediné - volby jsou k ničemu. To opravdu myslí ČR vážně!!!!!!!!!!!!!!!!????????????????

S hrůzou

I. Z.

<hr/>

Vážený pane,

děkuji Vám za dopis. Konzultoval jsem jeho téma s Ivanem Hoffmanem. Z jeho vyjádření vyjímám:

"Snažím se být užitečný tím, že nejsem v Praze, v centru dění, a pohlížím na dění z venkovského odstupu. Předpokládám, že mé příspěvky jsou zařazovány kvůli názorové pluralitě. Ke komentáři o Itálii mohu posluchači sdělit pouze to, že jsem řekl přesně to, co si myslím. O tom, co se vysílá, nakonec rozhoduje editor a já jsem profesionálně smířen s tím, že občas můj komentář editoři vyhodnotí jako nepublikovatelný. V tomto případě editor zjevně shledal můj příspěvek použitelným."

Dovolte i mou osobní poznámku. Komentář či rozhovor jsou publicistické žánry, které se od zpravodajství liší tím, že vyjadřují osobní názory autora. Český rozhlas musí dávat prostor co nejširšímu spektru názorů a také to činí. Mohu Vás ubezpečit, že v mé agendě se střetávají pochvaly a odsudky rozhlasových komentářů ze všech možných stran a společný je jim požadavek, aby Český rozhlas preferoval právě ty názory, které jsou blízké autorovi konkrétního dopisu. Je to nikdy nekončící proces vymezování a konfrontace vlastních názorů vůči názorům konkurenčním. V této volné soutěži je síla demokracie, o níž píšete. Veřejnoprávní poslání Českého rozhlasu spočívá v tom, že umožní, aby toto široké názorové spektrum mohlo v kultivované formě zaznívat.

Situaci kolem italské vlády věnuje Český rozhlas velkou pozornost v řadě jiných materiálů, přikládám několik odkazů:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/italie-vladni-koalice-populisticke-strany_1805312001_pj

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/italie-vlada-5-hvezd-liga-prezident-odvolani_1805280947_mos

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/italie-vlada-giuseppe-conte-sergio-mattarella_1805272031_ako

https://plus.rozhlas.cz/nova-italska-vlada-se-chysta-utracet-o-odchodu-z-eurozony-uz-ale-ani-slovo-7211939

Je tedy zřejmé, že Český rozhlas poskytuje posluchačům dostatek relevantních informací k tomu, aby si mohli utvořit vlastní názor a případně jej konfrontovat (souhlasně nebo nesouhlasně) s názory komentátorů, analytiků a jiných hostů zvaných k mikrofonům.

Věřím, že mou odpověď přijmete s pochopením.

Srdečně zdraví

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio