Nezvládnutý rozhovor o GDPR?

Dobrý den,

vyslechl jsem si v podcastu rozhovor s paní Soňou Matochovou ohledně GDPR. Dotazy pana redaktora Moláčka mi přišly velmi nešťastně zvolené, přišlo mi, že drtivou většinu pořadu věnoval poměrně extrémním situacím - např. jak se má zachovat učitel. Věřím, že učitelé byli řádně proškoleni, stejně jako ostatní zaměstnanci, kterých se GDPR týká. Co bylo zmíněno velmi okrajově a teprve v samotném závěru, je skutečnost, proč se vůbec GDPR přijalo - že to je na ochranu řadových občanů, že se jedná o posílení jejich práv vůči velkým nadnárodním firmám a že to je iniciativa celoevropská. Kdyby podobný zákon měla vyžadovat Česká republika vůči např. Facebooku, je jasné, že dosáhnout něčeho takového by bylo na hranici možností a hlavně motivace naší politické reprezentace.

Jak si pořadů Českého rozhlasu vážím, zde se jednalo o velmi nezvládnutý novinářský počin, který se snažil konfrontovat "za každou cenu". Věřím, že i pro paní Matochovou musela být účast v pořadu frustrující, když dostávala takřka jen dotazy tohoto typu. Nelze se divit, že podpora Evropské unie a docenění jejího významu mezi veřejností klesá a tento pořad k tomu svou jednostrannou zaměřeností bohužel pro nezasvěceného posluchače přispěl. Dotazy redaktora mohou bohužel vyznět ve smyslu "co nám to ta EU zase nutí? Je to drahé a složité." Tento přístup bych čekal od bulvárních médií a ne od ČR.

Přeji více vyvážených a vysvětlujících otázek pro další hosty!

Paní Matochové přeji více novinářů ochotných jít k podstatě věci a neulpívajících na jednotlivostech.

S přáním hezkého dne všem

J. K.

Vážený pane magistře,

děkuji Vám za kritické hodnocení pořadu Dvacet minut Radiožurnálu z 25. 5. 2018. Moderátorem byl Jan Moláček, hostem byla vedoucí analytického oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů Soňa Matochová.

V případě, že moderátor veřejnoprávního rozhlasu vede rozhovor s jedním hostem, je povinen být mu kritickým partnerem, to znamená zastupovat nepřítomné oponenty a obecně lidi s jiným názorem. Proto by měl formulovat své dotazy s dostatečnou mírou racionální skepse. Z tohoto hlediska hodnotím výkon Jana Moláčka jako přiměřený situaci.

Souhlasím s Vámi, že struktura rozhovoru mohla být připravena jinak, ale tuto výtku je možno uplatnit prakticky na jakýkoli materiál. GDPR je téma, jemuž Český rozhlas věnuje průběžně značnou pozornost a zmíněný rozhovor je jedním z mnoha úhlů pohledu na tuto problematiku. Byl zaměřen spíše prakticky až pragmaticky, moderátor ve svých otázkách dával příklady potenciálních situací, které mohou, ale také nemusí nastat. Smyslem rozhovoru bylo vysvětlit konkrétní praktické změny, na které se musí občan v souvislosti s GDPR připravit, takže se do obecnějších úvah nad účelem GDPR příliš nezacházelo. Dojem, který jste si vytvořil, mohl mít ten důvod, že partnerka v diskusi si před mikrofonem nebyla tak jistá jako někteří jiní zkušení debatéři, ale nenabyl jsem dojmu, že by na ni moderátor vyvíjel nepřiměřený nátlak.

V mé agendě se objevuje řada stížností na to, že Český rozhlas je až příliš "proevropský" a nekriticky obhajuje eurofederalistické myšlenky. Autoři těchto stížností vycházejí z konkrétních pořadů, v nichž vystupuje obhájce EU, případně její odpůrce, a pak je předmětem kritiky moderátor, který si počíná tak, jak jsem popsal, tedy vystupuje v debatě jako oponent. Povinností veřejnoprávního rozhlasu je dát prostor zastáncům nejrůznějších názorů a ponechat posluchače, aby si vytvořil vlastní postoj. To znamená, že vždy bude mít část veřejnosti pocit, že ve vysílání zaznívá něco, co není v souladu s jejím pojetím daného tématu. Dovoluji si Vám doporučit, abyste zmíněný rozhovor posoudil i v tomto kontextu.

S díky za pochopení a se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu